Otherkion
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Goto down
Seawell
Seawell
Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 03. 04. 20
Age : 160
Location : Evasir

Smaragdový les - Stránka 3 Empty Re: Smaragdový les

30/10/2021, 20:45
Začal přemýšlet o tom, jestli je to ještě stále vtipné, nebo celá ta situace vyústila spíše v něco uboze vyvolaného, nudného a hlavně únavného. Dívka byla nejen nešikovná, ale tak snadno prokouknutelná, že se vlastně divil faktu, že je ještě pořád naživu. Ale si stál kotlík při ní a pokaždé, když se tímhle způsobem pokoušela krást, skončilo to náhodně jejím přežitím. Kdyby měl o něco čistší myšlení a možná trochu té frustrace navrch, dokonce by si myslel, že se kvůli vlastnímu životu musí zaprodávat, ale dnes neměl náladu ani na tenhle typ myšlenek, takže se neubránil povzdechnutí a zakroucením nesouhlasně hlavou. “Proč dnešní lidi nejsou vůbec originální? Je to nějaké specifická výsada faktu že vám pár koleček od kotlíku chybí, nebo je to jen nižším IQ?“ ačkoliv to mohlo vyznít jako otázka nakonec to otázkou ani tak nebylo, jako spíš konstatováním opakující se situace. Pokud jej chtěla opakováním jeho fráze urazit, tak se jí to vlastně nepovedlo. Zatím co on ji přirovnal ke smetáku, který se tváří jako neškodný i když neškodným není, ona mu vlastně složila poklonu tím, že nebude debilem. Ale aby si vzal k srdci kompliment, který vznikl náhodou? Jeho ego bylo možná vysoko nad oblaky, ale nepatřil k těm, co by kvůli jedné cácoře hned padali na kolena nebo zvedaly pěsti. Měl své zásady, své potřeby a taky – bohužel – stále byl členem lukostřeleckého oddílu armády a nijak zvlášť se nehrnul do něčeho, co by mohlo omezit jeho svobodu – třeba takové problémy.
To samé se vlastně opakovalo o chvíli později, kdy vlastně zopakovala jím využitou frázi, vzala do úst jeho slova a interpretovala je dokola jako zaseknutý gramofon nebo papoušek, co se nic jiného za svůj krátký pestrobarevný život nenaučil. Další vydechnutí a zdvižená ruka, jak si mnul spánky nad pochybnou existencí, která mu nyní dělala společnost. “Ty jsi mě tímhle chtěla naštvat?“ poukázal rukou gestem na tuto situaci a zakroutil nevěřícně hlavou. “Touhle komedií?“ ujistil se pro svůj klid v duši ještě jednou, ale odpověď na své otázky nepotřeboval. Bylo to více než zřejmé, že celá tahle situace je vlastně jen nějaký chabý pokus bůh ví koho, jen si ještě neumínil, co přesně je cílem tohohle pokusu. A když začala mluvit o podmínkách té sázky a o výhodách vůči nevýhodám, jen jej překvapovalo, že si stále neuvědomovala nevýhodné postavení sebe sama. I kdyby se pokusila podvádět, jakou má vůči němu tenhle drobek šanci? Jen se mu to potvrdilo, když přišla blíž a on musel sklopit zrak, aby se jí mohl dívat do tváře. Kolik mohla měřit? Sto-čtyřicet? Sto-padesát? V porovnání k jeho sto-osmdesáti to bylo jako by se díval na dítě. “Možná tě to ten kdo tě vychoval nenaučil, ale nemusíš být zrovna chytrá, abys věděla že kromě podmínek má sázka i výhody – tahle sázka nemá pro mě jediný smysl, nemusím se s tebou sázet abych dostal to co bych chtěl, jelikož vzhledem ke svým výhodám si to můžu prostě vzít. Nehledě na to, že v porovnání naší výšky, váhy a stavby těla by mi i bez zbraní stačilo do tebe jen strčit a bylo by po souboji. Zbytečná námaha a hlavně pro nic.“ odmlčel se. Místo toho, aby ji podal ruku tu svou natáhl, dávajíc si pozor na její packy, jelikož si byl vědom i faktu, že zvedala dýku, takže byl připravený ji kdykoliv zarazit, kdyby se pro něco takového rozhodla. Každopádně místo toho, aby ji podal ruku na souhlas ji cvrnkl do čela a zakroutil hlavou. “Pokud ti to ještě nedošlo, pořád nejsi v pozici, kdy by sis mohla klást podmínky.“ shlédl ji od hlavy až k patě, pozvedl obočí, když si povšiml zranění na její noze a jen se sám sebe znovu zeptal jestli je chyba v IQ nebo ta holka vážně má sebevražedný sklony. “Co kdyby sis vzala svou zraněnou nohu a odkulhala s ní za někým, koho tvůj komediální výstup bude zajímat nebo se ho bude bát, i když pochybuji o existenci někoho takového, kotlík dělá zázraky – čas od času.“ Sea patřil k těm, kteří přetvářku ovládali na profesionální úrovni. Pokud chtěl, hrál hloupoučkého, pokud potřeboval byl romantikem, pokud situace vyžadovala byl manželem snů. Ale měl své morální zásady, které neporušoval a které ani porušit neplánoval. Znovu se podíval té zlodějce do tváře, protáhl si křídla na zádech, takže v okolí zašustilo peří, vesper si rozhodně neměl v plánu hrát a kamenný výraz v jeho tváři, se kterým ji posílal za někým, koho bude její stupidní sázka zajímat, to prozrazoval dostatečně.
Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru