Otherkion
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Goto down
Kotlík
Kotlík
Admin
Poèet pøíspìvkù : 113
Join date : 06. 04. 18
https://otherkion.forumczech.com

Xibram       Empty Xibram

8/7/2018, 23:31
Xibram       M-sto-Iliven

Město uprostřed pouště, vystavěné z tmavého pískovce a i samotného písku, který je všude kolem. Už spoustu let je to město míru a rozmachu, který se mu snaží dodat budoucí vládce. Nikomu tu nic nechybí. Studně dodávají obyvatelům vláhu a pověřené víly denně vozí jídlo z nedaleké oázy souříčí Čtyřech. Město je také významným a proslulým svými hudebními koncerty, které skoro jako tradici zavedl Oldir Baldimor.
Tienos Santanko
Tienos Santanko
Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 02. 05. 20
Age : 914
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 15:38
Tichou místností se nesl snad jediný zvuk. Kroky. To kvůli tomu, jak vladař Sendanu přecházel po celé délce místnosti s rukama založenýma na prsou a na tváři nečitelný výraz. Možná dokázal působit klidně navenek, ale uvnitř zuřil. Možná byl první emocí, která po zmizení jeho dcery přišla, strach, ale ten už ho dávno opustil. Opustil ho přesně ve chvíli, kdy se k němu vrátil Seren, který měl předat jeho vzkaz s žádostí veliteli královské stráže. Očividně odhadl kroky svojí dcery správně. Nechal jí užít si zbytek noci, ale hned při svítání poslal dva ze svých mužů, aby jeho dceru přivedli. Nechtěl je posílat uprostřed oslav, protože dva Nethiloři by jistě přitáhli pozornost, jelikož v Illivenasu nebyli zrovna běžný. Navíc v barvách Sendanu. Nejspíš by to vzbudilo spoustu otázek, které nechtěl, aby někdo pokládal a už vůbec nechtěl, aby se tahle věc moc roznesla. I když pochyboval o tom, že se to nakonec utají. Nějaké následky tenhle Piricin útěk mít určitě bude a on bude tím, kdo to bude muset nějak vyřešit a napravit.
Upřímně ho stejně tak rozčílilo to, že jí v útěku nikdo nezastavil. Jistě, stráže se asi jen těžko mohli dohadovat s dědičkou, ale na druhou stranu jim nic nebránilo v tom, aby mu to pak hned došli říct. Zvlášť když neodcházela sama, ale v doprovodu Suyi. Jistě, Suya. To je další věc, kterou bude muset vyřešit. Rozhodně se mu nelíbilo, že někdo pomohl jeho dceři k útěku a podporoval jí v tom. Rozhodně za to někdo ponese následky a nebude to jen Pirice. Stráž, která měla službu v době, kdy jeho dcera zmizela, už dostala dost velkou lekci tím, že místo toho, aby nadále sloužili v klidu jeho paláce a hlavního města, byli poslání do vojenského tábora, aby si odsloužili padesát let. Pokud se tedy dožijí konce této služby. Možná to bylo dost kruté nebo přísné, ale za to, že dovolili uprchnout jeho dceři. Sice dovoloval to, aby se jeho dcera pohybovala po městě, ale rozhodně bylo přes čáru, aby opustila město bez jeho vědomí. Jaké rpostředky k tomu použila mu bylo úplně jedno, všichni ponesou následky toho, jak se jeho dcera rozhodla a on rozhodně zařídí, aby to brala jako lekci, na kterou jen tak nezapomene. Dál tiše přechází po místnosti, kterou mu Torros kromě jiných propůjčil k jeho pobytu. Na jendu stranu byl rád, že si jeho dcera k útěku vybrala alespoň Illivenas, jelikož zdejší vladař byl alespoň chápavý a rozhodně nehrozilo, že by mu později tuhle situaci nějak vrátil nebo připomínal.
Pirice Santanko
Pirice Santanko
Poèet pøíspìvkù : 52
Join date : 20. 03. 20
Age : 132
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 17:21
Už od poloviny oslav Pirice věděla, co jí následující ráno čeká. Trochu ji mrzelo, že ji stráže Sendanu, tedy její otec, nenechal být ani chviličku na ranních rituálech pro zúrodnění půdy. Ale věděla to moc dobře. Nyní ji stráže vedli palácem v Illivenasu k jejímu otci. Už se od nich doslechla, jak její otec potrestal stráže, co byli ve službě. Mrzelo ji to, nebyla to úplně jejich chyba. Ale nikdo ji nezastavil. Naopak Suya bude mít určitě ještě větší problémy. Musí se nějak pokusit otci vymluvit aby ji potrestal. Nebo alespoň nějak mírněji.
Musela ale uznat, že ji otec znal lépe, než si myslela. A také ji chytil docela brzy. Urovnala si rychle šaty, než vstoupila do místnosti, kde byl její otec a přecházel sem a tam. Byla si jistá že zuří, ale netušila, jak moc. Zhluboka se nadechla a pokusila se zkrotit svůj strach. Její otec byl rozhodně někdo, z koho měla respekt a po jejím posledním kousku se následků bála, kdo by se nebál. Ale nelitovala toho kvůli sobě. Pevným krokem vykročila k otci s hlavou hrdě vztyčenou, ale očima pokorně sklopenými. "Otče..." Vydechla a zastavila se v uctivé vzdálenosti dvou metrů od svého otce. Stráže ji nedoprovázela až k otci. Dva z nich zůstali v místnosti u dveří, ale ostatní čekali na chodbě.
Mohla se jen domnívat, jaké to bude mít následky pro otce, ale byla připravená nést jakékoli následky, které ji otec připraví. Tedy připravená nebyla, ale věděla, že si zaslouží cokoli, co ji čeká. Včetně vyslechnutí jakéhokoli kárání, co si otec připravil a které z duše nesnášela.
Tienos Santanko
Tienos Santanko
Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 02. 05. 20
Age : 914
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 18:39
Když se otevřou dveře, tak se ani neotočí, jelikož se zrovna zastaví zády ke dveřím na konci místnosti a má krásný výhled z okna na město. Nebylo těžké odhadnout, kdo do místnosti přišel, zvlášť když se směrem k němu začaly blížit kroky. Když ho ale jeho dcera osloví, otočí se na ní a prohlédne si jí příkrým pohledem od hlavy až k patě, načež se jí zadívá do očí. "Počkejte venku." Dá pokyn stráží, které zůstali v místnosti a mírně mávne rukou směrem k nim. Oba dva Nethiloři ani nic neříkají a rpostě zmizí za dveřmi, kde se jistě přidají ke svým kolegům. Zhluboka se nadechne, aby si trochu utřídil myšlenky. Sice měl přichystanou celou přednášku o tom, jak by se jeho dcera měla chovat a že tímhle překročila všechny vytyčené meze, ale nakonec jí na chvilku odsune.
"Takže nějaká slova na obhajobu?" Zeptá se a chlas má kupodivu stále klidný. I když někdo, kdo ho zná, dokáže poznat, že je to díky dávce sebeovládání, aby se mu tam nedostal nějaký vzteklý podtón. Přece jen jako vladař se musel naučit držet svoje emoce na uzdě a nedělat jen to, co by chtěl a nepodvolovat se všemu, co ho jen napadlo. Jeho dcera žádné takové zábrany očividně neměla. Jinak by nikdy neutekla. Navíc se už teď netěšil na to, jak bude mluvit s kněžkou, která jí k útěku nevědomky pomohla. Jen ta představa, že jeho dcera obelhala kněžku, která se jí vždycky snažila vyjít vstříc a stejně tak se snažila být k ruce svému vladaři. Bylo mu jasné, že Elisen z toho bude zničená vzhledem k tomu, že mladá kněžka nebyla na svém postu dlouho a celou tuhle událost by mohla brát jako svoje selhání. Jediné, co jí stačilo udělat, bylo ověřit si slova Pirice. Ovšem u kněžky nehrozilo, že by jí za to nějak potrestal. Přece jen takovou pravomoc neměl, to by teoreticky mohli jen ostatní kněžky, ale ty by asi potřebovali větší důvod než jen tohle.
Pirice Santanko
Pirice Santanko
Poèet pøíspìvkù : 52
Join date : 20. 03. 20
Age : 132
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 19:09
Zadívala se na svého otce, který zůstal stát zády k ní a díval se z okna na město. Když se ale otočil k ní, sklopila pohled k nohám a čekala. Ale nedočkala se ničeho, co by očekávala. Místo toho se jí celkem klidným tónem zeptal, zda má nějaká slova na obhajobu. Ale věděla, že je naštvaný, na to ho znala až moc dobře. "Na obhajobu? Vím, co jsem udělala a jsem připravená nést následky. Za sebe, Suyu i Elisen. Suye jsem to nařídila přes její protesty a Elisen jsem obelhala." Začala Pirice a ačkoli se snažila o stejně klidný tón jako měl její otec, ale jí se trochu třásl. "Mrzí mě, do jaké situace jsem dostala tebe i ostatní. Ale pokud se mám ucházet o místo královny říše, měla bych tu říši znát." Znovu se zhluboka nadechla a podívala se otci do očí s upřímnou lítostí a vědomím toho, co udělala. Moc dobře však věděla, že kdyby to neudělala, bylo by ji o kousek zase míň.
Elisen i Suye se již omluvila. Otci by se také omluvila, ale ten určitě o její omluvy nestojí. Radši by byl, kdyby to Pirice nikdy neudělala. No čas Pirice už nevrátí. Ale trest přijme, ten ví, že si zaslouží.
"Cítila jsem se jako ve zlaté kleci. A ty bys byl nejradši, kdybych byla neustále jen zavřela v paláci. Jsem tvá dcera, měl bys vědět, že nedokážu zůstat zavřená na jednom místě. Už jsem dost stará na to, abych se o sebe dokázala postarat. Stačilo by, abys se mnou poslal nějaké stráže." Nechtěla to vytahovat. Chtěla jen přijmout trest, ale nakonec musela zmínit, jak se cítí. V hloubi duši si totiž přála, aby ji otec pochopil. Moc si přála mít k otci zase tak blízko, jako když byla malá a procházela se s ním po jejich městě.
Tienos Santanko
Tienos Santanko
Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 02. 05. 20
Age : 914
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 19:32
Mírně zavrtí hlavou. "Jsi připravená nést následky? Vladaři jen málokdy nesou následky za svá rozhodnutí. Častěji na to doplácí jiní a oni se spíš musí srovnat s tím, že jejich rozhodnutí ovlivňují životy ostatních." Odpoví jí a sleduje jí. Možná se teď tvářila kajícně a nejpíš jí i její chování opravdu mrzelo, ale stejně tak udělala něco, co dělat nemělo. Možná nebylo od věci, aby alespoň částečně poznala vílí řiši, ale rozhodně k tomu mohla využít jiné prostředky. "Jsem rád, že tě to mrzí, protože tohle není to jediné rozhodnutí, které tě za tvůj život bude mrzet." Upozorní jí a založí si zpět ruce na hruď. "Jestli některý ze strážců, kteří měli tu noc službu, během bojů v průsmyku zemře, půjdeš za jejich rodinami a řekneš jim, že tě mrzí, že umřeli kvůli tvému rozhodnutí. Jsem si jistý, že tvoje lítost jistě ukonejší jejich bolest ze ztráty otce, bratra, manžela nebo milovaného." Odpoví jí a svá slova myslí naprosto vážně. Jména těch strážců má zaznamenaná a jeho lidé ve vojenském táboře mají na starost hlídat, zda jsou stále mezi živými nebo nikoliv. Ve chvíli, kdy některý z nich zemře, tak to bude Pirice, která to půjde sdělit jejich rodinám. Ona se jim bude dívat do tváří a říkat jim, že na základě jejího rozhodnutí skončili v průsmyku, ačkoliv dřív sloužili v bezpečí hlavního města. Sice bylo jeho rozhodnutí, že je poslal zrovna do průsmyku, ale bylo potřeba strážce exemplárně potrestat za to, že jeho dceru nechaly zmizet, ačkoliv mají všichni jansé pokyny, že nemá opouštět město bez jeho svolení.
Mírně přimhouří oči, když si jeho dcera začne stěžovat, že je zavřená v paláci a nemá volnost pohybu. "Můžeš se volně pohybovat po městě. Dělat si v podstatě co jen chceš. Kolik dědiců si myslíš, že má tolik volnosti? Že můžou vyrůstat mezi měšťany a v podstatě se chovat jako jeden z nich?" Rozhodně dokázal dát dohromady minimálně dva vladaře, kteří by něco tkaového u svých dětí vůbec nepřipustili. Něco takového nepřipadalo v úvahu. "A ty jsi za mnou přišla s žádostí, že chceš jet na Noc ohňů? Přišla jsi s rozumnými argumenty, proč bys měla jet?" Začne otázkami, na které zná velmi dobře odpověď. "Ne, neudělala jsi nic, kromě toho, že jsi zneužila důvěru naší kněžky a věrnost své služebné, abys utekla z města bez dostatečné stráže. Víš, jak lehce by se tě někdo dokázal zbavit? Možná si myslíš, že se o sebe dokážeš postarat, ale po téhle zemi chodí daleko mocnější a nebezpečnější víly a jiní tvorové, kteří by tě velmi rychle dokázali vyvést z omylu." Upozorní jí a dál se jí dívá do očí bez toho, aby jedinkrát uhnul. Rozhodně neměl ve zvyku uhýbat pohledem, přece jen to značilo určitou dominanci a uhnout jím, by znamenalo ukázat nějakou slabost.
Pirice Santanko
Pirice Santanko
Poèet pøíspìvkù : 52
Join date : 20. 03. 20
Age : 132
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 19:59
Vyslechla si otcova slova a jeho rozhodnutí o tom, že to bude právě ona, kdo řekne že umřeli jejich rodinám. Vytřešila na otce oči, ale neřekla proti tomu nic. Ani si nedokázala představit, jaké to bude, až jim to bude sdělovat. Objala se a sklopila zase pohled. Udělá to, přijme jejich obvinění a vinu za jejich smrt. Ale už teď se toho bála. Neustále jí bylo předhazováno, že její rozhodnutí mají vliv na všechny v její zemi. Ale nejspíš až teď ji došla tíha těch slov.
Když ale pokračoval, znovu se mu zadívala do očí a tentokrát už nehodlala uhnout. Byla to jeho dcera. Měla být jednou vladařkou Sendanu. Hrdě se narovnala. "Ano a jiní dědicové cestují po říši běžně." Namítla a pak se zadívala na otce trochu ublíženě. "Byla jsem za tebou, ale mé důvody pro tebe jsou jen zřídkakdy rozumné. Ale neříkej, že jsem neudělala nic! Žádala jsem tě a mnohokrát." Namítla rázně a stále odmítala uhnout pohledem.
"Netvrdím, že jsem nejmocnější. Ale nejsem už dítě. Jsem tvá dcera. A souboj o korunu říše se blíží. Nezbývá ani rok a já z celé té úchvatné říše viděla jen Sendan. Řekni, jak by kdokoli mohl vládnout zemi, kterou nezná? Natož několika zemím?" Rozhodla ruce, aby podpořila svá slova. "Přála bych si být stejně tak dobrým vladařem, jakým jsi ty. A lepším než jsou ostatní."
Povzdechla si a konečně před otcem uhynula pohledem. "Řekni, jaký trest čeká Suyu a jaký mě? Vím, že mou žádost na přebrání Suyina trestu zamítneš, ale stejně o to stojím. Nedostala šanci udělat správnou věc vůči tobě." Poprosila svého otce znovu. Přeci jen tohle pro ni teď bylo důležitější než co smí a nesmí jiní dědicové.
Tienos Santanko
Tienos Santanko
Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 02. 05. 20
Age : 914
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 20:27
Podle její reakce na jeho rozhodnutí ohledně oznamování smrti vojáků mu bylo jasné, že to nečekala a asi jí to i trochu vyděsilo. Jistě, on sám se nedivil, ale někdo to udělat musel a ona alespoň pochopí, že všechno má svoje následky. Včetně těch nejmenších rozhodnutí, které často do důsledku jeden nedomýšlí. Všechno má nějaký svůj dopad a přišel čas, aby se jeho dcera naučila tuhle lekci.
Ostatní dědicové možná cestovali po říši často a běžně, ale rozhodně to nebyli všichni. Co tak pochopil, tak princezna Tamala byla snad poprvé mimo hranice Cyry a to s doprovodem a velitelem jejich stráže. Rozhodně dostatečný doprovod pod dohledem zkušených vojáků. Stejně tak měl povědomí o cestování dědice Keratu,a le tne byl nejstarší ze všech potomků vladařů a měl sebou většinu času taktéž doprovod. Navíc ho jeho schopnosti v boji docela předcházeli. O ostatních dědicích takové povědomí neměl. Co tak pochytil od Torrose během krátké rozmluvy, tak Oldir po celé vílí říši taky necestoval. O ostatních dědicích toho moc nezaslechl. "Běžně? To možná ti nejstarší a to s doprovodem. Mezi ty rozhodně nepatříš." Upozorní jí a rozhodně nehodlá ustoupit. Konečné slovo měl nakonec vždycky on. Ona možná byla jeho dcera a jednou bude na jeho místě rozhodovat o osudu minimálně jejich země, ale teď pořád musela poslouchat. "Ano, protože důvod, že prostě chceš odjet, je rozhodně nedostatečný." Upozorní jí nad jejím rozohněním, že jí nic nepovolí. V některých rozhodnutích ho dokázala obměkčit jeho manželka, ale v něčem si stál tvrdě za svým. A rozhodně to obsahovalo fakt, aby se jeho dcera naučila obhajovat svá rozhodnutí a přání. Rozumě, logicky a tak, aby dokázala ostatní přesvědčit o své pravdě a o tom, že je to správné. I to jí totiž v budoucnu čeká.
"Správně. Jsi moje dcera a dědička. Ovšem nevidím žádný respekt k mým rozhodnutím z tvé strany. Spíš naopak. Když ti něco nedovolím, uděláš to stejně tak, jak se ti chce. Zneužíváš důvěru těch, kdo ti věří, a tím ji jen oslabuješ. Obelháváš ty, kteří by ti měli věřit a být schopni ti uvěřit všechno. Rozhodně jsem myslel, že jsem tě vychoval lépe." Odpoví jí a na její námitky o tom, že by měla znát říši, které bude vládnou ani nekomentuje. To, jestli se stane královnou, bylo stále otázkou, jejíž odpověď byla stále nejistá a docela vzdálená."Jestli si přeješ být dobrým vladařem, tak se začni chovat jako někdo, kdo domýšlí svá rozhodnutí a dopad svého konání. Zatím před sebou vidím rozmazlenou vílu, která si dělá, co chce bez ohledu na důsledky a překračuje zákazy, které jsou vytyčené." Upozorní jí s tentokrát se jeho pohled změní na přísný a tvrdý. Možná byla jeho slova tvrdá a něco, co jeho dceru zraní, ale rozhodně jí to dá také důvod, aby se zamyslela nad svými činy.
"Suya se rozhodla sama. Mohla ti tvé rozhodnutí vymluvit, nebo ti nepomáhát. Nejít s tebou a zajít za mnou a říct mi tvoje úmysly. Každý má možnost se rozhodnout a každý se svými rozhodnutími musí žít a zaplatit za ně." Sdělí jí příkře a na tváři má stále klidný výraz, ve kteérm se nezračí žádné emoce. Stále ale zdržuje od toho, aby jí řekl jejich trest. Musel uznat, že je pěkné, že jí na Suye tak záleží, ale rozhodně to nijak nezmírní jeho rozhodnutí. Jen to dokazovalo, že využila někoho dalšího bez toho, aby domyslela důsledky svých činů.
Pirice Santanko
Pirice Santanko
Poèet pøíspìvkù : 52
Join date : 20. 03. 20
Age : 132
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 21:12
Nezdálo se, že by její reakce nějak obměkčila otcovo rozhodnutí, ale o to jí ale vůbec nešlo. Ponese si následky, moc dobře věděla, že nějaké přijdou. Ale o ostatních dědicích měl pravdu. Byli starší a zkušenější, s doprovodem. No ona původně chtěla odejít taky s doprovodem. Ale nepovedlo se jí odůvodnit svou cestu před otcem. Ale to, že zlehčoval její důvod se jí dotklo. Ale rozhodně to nehodlala dál rozvádět. Otci předložila pár důvodů, slabých to ano, ale nebylo to jen z jejich rozmarů. Ano, hlavním důvodem byl její chtíč, ale jen tohle to nebylo. Měla poznat ostatní země, ukázat přívětivou stránku Sendanu...no argumentovala vším možným co ji napadlo.
A když prohlásil, že k němu nemá žádný respekt, zarazila se a pak otce obešla k oknu, aby se podívala ven na město. "V čem jiném tvá rozhodnutí nerespektuji? Kromě tvých zákazů o mém pohybu, co dalšího? V čem jiném tvá rozhodnutí nerespektuji?" Zeptala se upřímně a otočila se pohledem na otce. "Elisen jsem lhala poprvé, mrzí mě to a už jsem se jí za to omluvila. Nechtěla jsem ji lhát, ale bylo lepší když alespoň ona věděla, kdo jsem a byla tak pro mě alespoň nějakým doprovodem. Kdybys to povolil, mohla jsem mít doprovod dle tvého uvážení." Namítla a unaveně ji poklesla ramena.
"Otče, vím že jsem udělala chybu, ale nelituji toho kvůli sobě. Občas bych si přála být obyčejnou vílou, ale stále vím kdo jsem. Znám své povinnosti a nehodlám na ně zapomenout. Vím, že se mám co učit. A vím že nejsem dokonalá. Co před sebou vidíš ty, si umím představit. Vím, že jsi mnou zklamaný a je mi jasné, že se teď nehnu z paláce ani na krok. Ale nehodlám teď zklamat i Suyu. Je to má komorná. Nesmíš jí ublížit, otče prosím. Nejsem takovým zklamáním, jak si myslíš. Možná to byla chyba, ale obohatila mě. A pokud tvé rozhodnutí o mém trestu povolí, budu se teď vzdělávat i po tvém boku. Nejen s učiteli." Pokud dostane domácí vězení, tak stejně nebude mít co dělat. "Vím že mě následky čekají. Věděla jsem to i když jsem utíkala z paláce. Tak řekni, jaký trest mě čeká? Jaký trest čeká Suyu?" Naléhala s těmito otázkami na otce dál a zase se k němu otočila čelem. Váhavě přikročila blíž, až tak blízko, ze svého otce mohla obejmout a objala. "Nesmíš jí ublížit, prosím." Zašeptal mu do hrudi, do které schovala svou tvář a tajně doufala, že ji také obejme, alespoň na chvilku.
Tienos Santanko
Tienos Santanko
Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 02. 05. 20
Age : 914
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

2/5/2020, 23:51
Sleduje jí a otočí se za ní. Bylo mu jasné, že po otázkách, které teď pronesla už se s ním nebude hádat. Nebude se obhajovat. Teď už nejspíš pochopila, že to stejně nemá smysl. "Copak poručení mého zákazu v takhle rozsáhlé míře není dostatečnou ukázkou tvého nerespektování mých rozhodnutí?" Zeptá se a mírně pozvedne obočí. "Jak myslíš, že budu vypadat před ostatními vladaři, až se roznese, že mě ani moje dcera nerespektuje natolik, aby poslechla moje rozhodnutí?" Zeptá se jí na další otázku, která by jí měla trápit. "Možná ses zamyslela nad tím, že nějaké následky ponese Suya, ale zamyslela ses nad tím, jaké světlo vrhne tvůj útěk na mě? Jak to může změnit názor ostatních vladařů na mě? Na Sendan? Na tebe?" Další spousta otázek, na které nejspíš jeho dcera nebude znát odpovědi. jistě v něčem byla schopná ho poslechnout, ale v něčem si musela zarputile trvat na svém. V tom si byli podobní, ale on měl přece jen výhodu určitého věku a toho, že si uvědomoval fakt, jaké mají jeho rozhodnutí dopady. Možná si zarputile stál za svými rozhodnutími, ačkoliv to jeho dceru omezovalo, ale ona nebyla z to pochopit, že to dělá pro její dobro. Na rozdíl od ní věděl, kolik víl by se jí možná chtělo zbavit. Určitě by to ostatním dědicům i hrálo do karet, kdyby se zbavili konkurence v podobě jeho dcery. Navíc když nebyla dostatečně chráněna, bylo by to hodně jednoduché. "Jistě, lhala jsi jí poprvé, ale i nalomení důvěry může mít fatální následky. A nenalomila jsi jen její důvěru v tebe, ale stejně tak jsi nalomila mou důvěru k ní a k tobě." Upozorní jí na další škodu, kterou svým rozhodnutím napáchala a nejspíš si ani neuvědomila, že k tomu může dojít. I on stejně jako ostatní vladaři chodil za kněžkou pro radu. Elisen sice byla mladá a ve funkci nebyla dlouho, ale to jí dávalo také odlišný pohled na spoustu věcí a jemu to umožňovalo vidět svět očima někoho jiného s absolutně odlišnými zkušenostmi. Jenže jak jí teď může věřit okolo své dcery. Jak může vědět, že k něčemu takovému nedojde znovu? "Přestaň své rozhodnutí házet na mě." Upozorní jí trochu příkřeji než by asi bylo potřeba. Možná byl jeho zákaz spouštěčem, ale k útěku se rozhodla sama, takže poslouchat, jak se neustále vymlouvá na to, že to nedovolil, rozhodně nebylo nic pěkného.
"Ty možná nechceš zklamat Suyu, ale ta zklamala mě." Upozorní jí a zamračí se. Občas bylo velmi jednoduché zklamat někoho, jako byl on. Nebylo to nic příjemného, ale stávalo se to. Když ho obejme, má nutkání dceru obejmout také, ale s velkou dávkou sebezapření to neudělá. Jeho tvrdohlavost mu v tom určitě taky pomůže. Přece jen ho Pirice zklamala a to hodně. Navíc se o ní bál příšerným způsobem. Nejhorší bylo, že si opravdu představoval ty nejhorší scénáře, které mohly nastat. "Suya přestane být tvou komornou, stane se řadovou služebnou v paláci." Nebyl zas tak krutý, aby ji vyhodil úplně a navíc věděl, že Pirice by se bez své přítelkyně cítila opuštěná. "Samozřejmě, jelikož je to výsledkem tvého rozhodnutí, tak jí to sdělíš ty sama. Vy dvě v dohledné době rozhodně nečekejte, že budete o samotě, pokud se vůbec uvidíte." Doplní ještě a pak si mírně odkašle. "Jak už si správně odhadla, tak bez stráží se už nikam ani nehneš. Můžeš se dál pohybovat po městě v doprovodu. Ovšem jednou jedinkrát zjistím, že jsi jim utekla nebo se o to pokusila, tak bude tvůj pohyb omezen jen na tvůj pokoj a v případě nutnosti se budeš moct na vyučování přesunout někam jinam." Nedělal to rád, rozhodně nechtěl svou dceru zavírat v pokoji jako malé dítě, ovšem rozhodně se jako jedno chovala. Takže s ní tak bude nakládáno.
Pirice Santanko
Pirice Santanko
Poèet pøíspìvkù : 52
Join date : 20. 03. 20
Age : 132
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

3/5/2020, 09:26
Pirice si tiše povzdechla a omluvně se dívala na otce. Měl pravdu. Pomyslela na Suyu, ale na něj a na svou zemi ne. To až kapitán stráží ze Cyry Reyner jí tohle připomněl. A teprve od té chvíle se nad tím zamyslela. "Omlouvám se,nad tímhle jsem v tu chvíli opravdu nepřemýšlela." Přiznala tiše se sklopenou hlavou. Teď víc než kdy jindy toužila, aby byla jen obyčejnou vílou v téhle říši. Jenže to, kým se kdo narodí, si nikdo nevybírá. Ovšem to, že zradila otcovu i Elisinu důvěru věděla. Trápilo jí to stejně tak, jako obavy o to, co se stane se Suyou. Ale stejně měla pocit, že udělala dobře. Nebyl to vůbec dobrý nápad a zaplatí za to, ale pořád v koutku duše za to byla ráda. Kdykoli si vzpomněla na ty oslavy, všechen ten rej a tanec. To dobrodružství. Hřálo ji to u srdce. Ale bude mít určitě co dělat, aby následky tenhle krásný pocit nespláchly jako nicotnou špínu. Pirice byla ale vytrvalá. Rozhodla se, že před následky nebude utíkat a tak to také bude. Stále byla dcerou svého otce a i když zradila jeho důvěru a zklamala ho, ukáže mu, že i ví, kým je a jaké je její místo.
Stejně tak ale doufala, že příště - s pádnými důvody - naleznou kompromis v řešení, kterým nebude otcův zákaz. V nejbližší době to ovšem rozhodně nebude, s tím ani nepočítala. Naprázdno polkla, když odmítl, že by to celé byla jeho vina. Skoro se lekla, že ji udeří, ale za celí život jí neudeřil ani jednou. Jenže teď to bylo jiné. Jiné než když jen utíkala z paláce do města, kde stále bylo plno jejich stráží. Teď se ocitla bez ochrany a on tak mohl přijít o svou dceru jen kvůli jejímu zbrklému rozhodnutí a chtíči. Možná byla opravdu rozmazlenou vílou. Zachvěla se a trochu ucukla. Ale i tak ho objala. Jenže opětované obejmutí, v které tak doufala, se nedostavilo. Alespoň jí však oznámil, co se stane se Suyou a její trest byl rozhodně mnohem menší, než si původně představovala. Ale to nejspíš bylo tím, že Suya byla její přítelkyně a tak si kvůli obavám domýšlela to nejhorší, co by s ní otec mohl udělat. Neuvěřitelně se jí ulevilo, když otec pronesl, že bude jen řadovou služebnou v paláci. Ani ji nevyhodil, ale v dohledné době se moc často neuvidí, jestli vůbec.Pomalu přikývla, když jí otec oznámil, že jeho rozhodnutí sdělí Suye ona sama. I za to byla určitým způsobem ráda. Netušila, co by mladá víla jako Suya dělala, kdyby měla čelit jejímu otci. Ovšem na druhou stranu také věděla, že i to má být trestem pro ni samotnou. Musela si rychle připomenout, že to není navždy.
Otec si mírně odkašlal a ona ho tedy pustila, jelikož dobře věděla, že teď ji už neobejme. Odstoupila od něj o krok a opět se mu omluvně zadívala do očí. Jeho další opatření a zároveň trest pro ni nebylo nic nečekaného. Pomalu přikývla. "Rozumím, otče." Odpověděla s vyrovnaným hlasem, ale pak jí oči zase utekly k oknu, za kterým bylo vidět město. "Kdy se vracíme do Sendanu?" Zeptala se opatrně, ačkoli odpověď pro ni nejspíš bude jen čistě informativní. Nedovolila si nyní ani doufat v to, že by jí otec snad nechal, aby se prošla městem. Konec konců už jen to, že ji nechal na oslavách až do svítání bylo něco, co nečekala. Sice už tam byla pod dohledem, ale stejně. Naopak na ranní rituály, ji už zůstat nenechal. Takže se ohledně jejího pohybu zde, ani neptala. Byla to spíš informace o tom, kolik času tu stráví nad omluvami Suye a Elisen, než se vrátí domů a... U srdce najednou cítila podivný chlad. Svou zemi milovala, o tom nemohl nikdo pochybovat. Ale zároveň k ní byla připoutána těsněji, než kdokoli jiný, kromě její rodiny. Srdce jí bolestivě narazilo do hrudi, až si to místo musela promnout. Málem začala uvažovat o tom, že by požádala otce, aby ustanovil dědicem jejího bratra. Jenže ten byl až moc malý. Ze souboje o korunu říše by musel odstoupit. Ne, to by mu nikdy neudělala. Ne, nehodlala o tom ani přemýšlet. Nehodlala před svým osudem utéct.Ale ani nechtěla, aby ho za ní psal někdo jiný. "Chceš abych odmítla účast v souboji o korunu říše?" Zeptala se tiše otce, než ji propustí, tedy jestli ji teď propustí nebo zavelí okamžitý návrat do Sendanu.
Tienos Santanko
Tienos Santanko
Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 02. 05. 20
Age : 914
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

3/5/2020, 20:30
Bylo mu jasné, že jí tyhle následky ani na okamžik nenapadly, protože přece jenom by to pak možná neudělala. I když i o tom mohl jen polemizovat. "To jen dokazuje, že nejsi připravená učit se po mém boku tomu, jak správně vládnout." Opravdu nechtěl riskovat to, že by jí vzal na nějaké zasedání nebo poradu a ona tam bez rozmyšlení něco navrhla. Možná byla mladá, ale pořád musela jednat jako budoucí vladařka a i jeden takový nepromyšlený návrh na ní může hodit špatné světlo a poradci si ho už navždy zapamatují a můžou některá její slova brát s rezervou. "Navíc kdybych tě tam vzal po takovém fiasku, tak by to určitě nedopadlo dobře." Dokázal si docela živě představit nějaké narážky, které by vznešené víly mohli mít. SIce pořád věděl, že víly z některých jiných království by byly daleko vtíravější nebo nebezpečnější, ale i jeho poddaní dokázali ublížit slovem nebo upozornit na něco tak, že se to nedalo brát jako urážka, ale bylo to tak zcela jistě myšleno. Přece jen pořád se jednalo o politiky, diplomaty a všemožné další šlechtice, kteří to uměli se slovy a jeho dcera se s nimi nikdy nesetkala a nevěděla, jak s nimi jednat. Jistě, stačila by jedna schůze, aby měla představu, do čeho jde, ale v tuhle chvíli by to mohlo vypadat, že jako odměnu za útěk jí bere sebou, aby se učila. Rozhodně nechtěl, aby si někdo z nich myslel, že dostala za svůj útěk odměnu.
"Vracíme se hned." Odpoví jí a zamíří směrem ke dveřím. Neměl důvod, proč by se tu chtěl nebo měl zdržet déle. Stačilo, že Torrose takhle přepadl a využil jeho pohostinosti. Ne, že by snad vladař Illivenasu byl nepříjemným hostitelem, ale nechtěl tu strávit delší dobu než bylo potřeba. Přece jen v Sendanu měl spoustu dalších věcí, které bylo potřeba zařídit. Navíc nechtěl čekat na Elisen. Sice s ní nemluvil, ale bylo mu jasné, že na jeho příjezd byla jistě upozorněna a nejspíš i Pirice se zasadila o to, aby zjistila, jak ji jeho dcera využila. Každopádně jí nehodlal ztrpčovat pobyt v Illivenasu, protože tu sama měla nějaké povinnosti. Bude mít spoustu příležitostí, jak si to s ní vyřídit doma a ne na půdě cizího vladaře. Sice u kněžky nehrozilo, že by jí mohl nějak krutě potrestat, ale rozhodně se nějakému rozhovoru nevyhnou. Ovšem předtím než stihne otevřít dveře, aby mohli opustit místnost a vyrazit na cestu, ho zarazí slova Pirice. Musí uznat, že tahle otázka ho zaskočí. "To není moje rozhodnutí. A rozhodně nebudu ten, kdo bude to tvé ovlivňovat. Je jen na tobě, jestli se souboje zúčastníš nebo ne. Ty se musíš cítit připravená." Upozorní jí a sám si vzpomene na to, že během jejich souboje nebyl o moc starší než jeho dcera. Ovšem povahově byly v něčem odlišní. On se tehdy souboje nevzdal, ačkoliv ho nevyhrál. Dalo mu to alespoň možnost seznámit se s ostatními vladaři. Tehdy to bylo jen mezi muži a jemu se tak trochu zastesklo po Tamarianovi. Jednalo se s ním daleko lépe než s jeho manželkou, která si jeho post po jeho smrti v podstatě vydupala.
Pirice Santanko
Pirice Santanko
Poèet pøíspìvkù : 52
Join date : 20. 03. 20
Age : 132
Location : Sendan

Xibram       Empty Re: Xibram

3/5/2020, 20:55
Nemyslela si, že by byl z jejího návrhu nadšený, ale že by ho takhle okamžitě smetl ze stolu, to také nepředpokládala. I když možná mohla. Tak či ona ale měla v plánu teď otci ukázat, že pro něj není jen zklamáním. Když se nebude moct učit po jeho boku, bude se učit od kohokoli jiného. Všemu, co by mohla. Připomene otci, že není jen rozmazlenou vílou. Konec konců na to teď bude mít stejně spoustu času. Měl pravdu. Po tomhle ji nemohl jen tak brát s sebou. Na druhou stranu by ji měl stále pod dohledem on sám. Ale to fiasko se stalo. Pokud to někdo z jeho rádců bude chtít vytáhnout, vytáhne to ať už před ní, nebo jen před jejím otcem. "Jak si přeješ." Odpověděla tiše, ale dál se s otcem nedohadovala. Bylo to jeho rozhodnutí a v tomhle měl vždy on poslední slovo. Vlastně on měl úplně vždycky poslední slovo. Proto ji překvapilo, že nechtěl zasahovat do jejího rozhodnutí ohledně souboje. Věděla, že někdo určitě využije tuhle její malou vzpouru proti ní i tam, pokud se rozhodně zúčastnit. Ale nechtěla, aby jí jen to zabránilo v účasti.
Zhluboka se nadechla a vyrazila za otcem. Prohlásil, že odjedou z Illivenasu hned. Neřekla ani slovo námitek. Jen se držela v závěsu za svým otcem a ruce spojila před sebou. Každopádně se teď její svět omezí opět jen na Dukato v Sendanu. Nejvíce času by měla trávit v paláci, i když jí otec nezakázal chodit do města. Jen bude mít kolem sebe neustále stráž. Tiše doufala a modlila se, aby vybral někoho, kdo nebude neustále mrzutý. Ale to nejspíše brzy zjistí na vlastní kůži. Stejně jako doufala, že i její nová komorná nebude nijak protivná. No bylo toho teď hodně, v co doufala. Ale důležitější bylo, že se modlila, aby jí tohle odpustila hlavně Elisen a její otec. Bude ještě muset přijít na to, jak jim ukázat, že ji to mrzí, že ví, jak se má chovat. Ale o tom mohla přemýšlet po celou cestu domů. A také tomu tak bylo. Nejspíš se nikdo nedivil, že celu cestu mlčela, ale u ní to i tak bylo neobvyklé.
Caelynn Naira Soveliss
Caelynn Naira Soveliss
Poèet pøíspìvkù : 29
Join date : 06. 12. 20
Age : 122
Location : Illivenas

Xibram       Empty Re: Xibram

6/12/2020, 22:00
Nad Xibramem se pomalu, ale jistě sklání slunce aby se uložilo k spánku, sem tam jej ukrývají i mraky, je jich však na nebi poskromnu. Rodiče pomalu svolávají své potomstvo k večeřím u některých musí však vynaložit větší úsilí. I přes pozvolna se blížící večer je ještě v ulicích rušno, byť některé stánky pomalu ale jistě balí svoje zboží. Sem tam vzduchem zavane vůně jídla připravovaného v hostincích snažící se k sobě nalákat co nejvíce zákazníků, zároveň nejde přeslechnout z některých míst hudbu a veselí. Zdá se, že další klidný den v tomto bezpečném místě se chýlí ke konci. Mladá, tedy relativně mladá víla, to vše sleduje z balkonu domu svého otce. Na chvíli se nahne aby měla lepší výhled, lehce se přitom kousne do rtu. Její návštěva u rodiny už trvá celý den a nezdá se, že by k nim mířil někdo další. Snad i proto se mladé učednici v hlavě usadí neposedná myšlenka. Měla bych? Ohlédne se za sebe a její pohled spočine na skříni s oblečením, jen aby následně sklouznul na housle. Stačilo jen pár kroků... lehce sebou škubne když za dveřmi uslyší kroky. Byla hlídána, jak jinak. Tiše si povzdechne, otec to s tou starostí o ni vážně přeháněl. Tiše se zuje při čemž jí cuknou koutky rtů do úsměvu. Opatrně přejde ke skříni a boty položí vedle ní. To co chtěla udělat, nebylo nejspíš ani trochu rozumné, ale nemohla si pomoct, už dlouho v ulicích města nebyla a ty ji volají, stejně jako struny jejich houslí. Ve vší tichosti otevře skříň a začne se převlékat. Netrvá dlouho než na sobě má vzdušné šaty v barvách ohně, doplněné o jemné nenápadné a vzdušné kalhoty, ostatně neplánuje nikoho pohoršovat. Její tvář halí jak maska přes ústa, tak lehounká kápě. Pár kroků následně stačí k tomu aby si vzala housle a... vyrazila přes balkon ven, opatrně aby nerozbila housle. Ještě štěstí, že střecha je nedaleko, stačí ji tak jen přeskočit. Nějakou chvíli pokračuje v cestě po střechách než se dostane dost blízko aby mohla i začít hrát. Melodie, kterou zvolí je zprvu pomalá, jako by se jí loučila se sluncem které zapadá, pak ale přejde v energičtější, z níž jde snad i cítit onen temperament, kterému definitivně popustí uzdu, když své hraní doplní i tancem který občas zahrnuje i přeskok na jinou střechu. Ještě že město zná jako své boty... které si nechala doma. Jinde by si tohle nejspíš nedovolila i když kdo ví. Nechává lidi pod ní sledovat její vystoupení, při čemž někteří se trochu hrozí aby se dívce nic nestalo, jiní se pak dají i do tance rytmu melodie, ale najdou se i tací co jen poslouchají.
Veragin Baldimmor
Veragin Baldimmor
Poèet pøíspìvkù : 39
Join date : 18. 04. 20
Age : 476
Location : Illivenas

Xibram       Empty Re: Xibram

6/12/2020, 22:57
<<<
Pomalu ale jistě kráčel pouští směrem k domovu. Byla to pro něj dlouhá doba, kdy jej opouštěl, ale nyní? Nyní když viděl Xibram tak jak stál se vší svou krásou, přišlo mu to, jakoby nikdy neodešel. Miloval svou zemi, miloval svůj lid a jeho pohled směřoval už z dálky k paláci. Je tam jeho bratr, jeho otec. Na chvíli se pozastavil nad myšlenkou, co dnes dělají, jestli už spí, nebo jestli otec pro něj píše další list. Jestli neschovává nebo nečte ten co mu poslal posledně. Chyběl mu. Tak neskutečně moc. Stejně jako tyhle písečné duny, po kterých kráčí. Zhluboka se nadechl, i když se slunce dávno chýlilo ke spánku, stále to byl ten horký vzduch který dýchal, jemný vítr co mu vháněl písek po d nohy, ale zároveň jakousi čerstvou vůni domova. Kráčel oděný jednoduše, kalhoty, vysoké boty a bílá košile povolená u krku, částečně rozevlátá. Jindy nosil jen batoh a kytaru, ale dnes vytáhl i plášť do kterého se zahalil, aby jej někdo náhodou nepoznal. I když byl prohlášen za mrtvého už dávno, jeho obrazy stále visí na chodbách paláce a jeho tvář zůstala v paměti mnoha starších obyvatel. Další nádech. Cítil jak mu začíná proudit krev v žilách rychleji, jak se jeho srdce blížilo k domovu odpovídalo na něj tlukotem mladého kolibříka. On ztracený princ, ztracený syn zdejšího vladeře, původní dědic. Zvedl pravou ruku a přes látku košile se dotkl tetování ve tvaru královské koruny. Promiň otče, že jsem odešel. Promiň můj drahý domove - že jsem tě opustil. Omlouvám se můj drahý bratře, že jsem ti to přenechal ve své sobecké touze po svobodě. v mysli vznášel své omluvy s očima upřenýma k hradu. Nestyděl se za to. Věděl že by byl skvělým králem, měl všechny předpoklady, ale byl snílkem. Miloval a chtěl milovat dál. Jeho srdce bylo příliš velké, aby byl tím pravým králem. Jeho otec to viděl také. Bylo to rozhodnutí obou. Přitiskl dlaň na tetování koruny na svém rameni. Lásko, země má, Otče, bratře - jsem doma. promluvil k nim v mysli naposledy, než vstoupil do města. Přehodil si kápi přes hlavu a při té příležitosti rozepl sponu, která jinak držela jeho vlasy v úhledném drdolu. Spadly mu tak dolů a lemovaly jeho tvář. Už od prvních krůčků se k jeho uším dostávala líbezná melodie houslí. Přivřel na chvíli oči a jen naslouchal, aniž by musel zastavit či zpomalit krok. Znal svůj domov až příliš dobře. Jeho zemi. Tak krásně to znělo i když to nebyla jeho země, ale země jeho bratra. Jak jen on byl na něj pyšný.  Postupně kráčel ulicemi směrem za zvukem houslí a zatím si do rytmu jen tiše pobrukoval.  Zastavil se v jedné z ulic a vzhlédl ke střechám, po vzoru zdejších. Chvíli pak dívku sledoval jak tančí po střechách, než se otočil a vydal se kousek dál do ulice, aby se mohl usadit na své oblíbené místo. Vysokou kamennou zídku, kde si do rukou vzal svou flétnu. Kytaru zatím nechával na zádech stejně jako svou brašnu. Zatím co dívka hrála svou melodii, on ji se zavřenýma očima tiše doplnil hrou na flétnu. Melodie se rozléhala ulicemi a vpíjela se mezi tóny houslí, jakoby k sobě patřily. Tohle bylo to co uměl. Vytvořit harmonii. Nemohl přestat myslet na to, že je konečně doma. Opět doma. Ale přišla další myšlenka. Myšlenek na to, že bude opět muset odejít, aniž by spatřil otce nebo bratra. Na chvíli oči otevřel a vzhlédl k hradu, postřehl jak se v jednom z oken rozsvítila svíce. Otče, víš že jsem tu? pravděpodobně věděl. Zvuk flétny se dál rozléhal, zatím, co Ragi zahalený v kápi seděl nezpozorován na svém oblíbeném místě. Na zídce ve své oblíbené ulici. Melodie kterou vytvořil s neznámou dívkou ho hřála na srdci a dávala mu ten vřelý pocit domova. Možná - možná tu chvíli zůstane, aniž by se snažil kazit atmosféru začínající noci.
Sponsored content

Xibram       Empty Re: Xibram

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru