Otherkion
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Goto down
Kotlík
Kotlík
Admin
Poèet pøíspìvkù : 113
Join date : 06. 04. 18
https://otherkion.forumczech.com

Pláže moře Hey Empty Pláže moře Hey

8/7/2018, 23:17
Pláže moře Hey Pl

Od severního pobřeží přes západní se až k Tichému lesu táhnou písečné pláže, jež slouží četným přístavištím jako odpichová zóna, ale poslouží i jako rekreační místa pro lidskou šlechtu, která chce na chvíli zapomenout na intriky krutého dvora a upustit páru, nejznámější je poté přístavní město, Volturi, které krom rekreace nabízí i slušnou dávku kriminality, ale všichni nad tím přivírají oči. Jinak zde naleznete spousty menších městeček plných hostinců, neojediněle i lázně, které nabízí vytoužené blaho. Ani vody nejsou k zahození. Korálové útesy jsou pastvou pro oči a také domovem mnoha krásných ryb, které zážitkům také neuberou. Jedná se o nejmírumilovnější místo čistě lidské říše.
Zidartha
Zidartha
Poèet pøíspìvkù : 4
Join date : 16. 04. 20
Age : 30
Location : Mairorn

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

2/12/2020, 14:29
Byly to sotva dva dny, kdy s lodí a posádkou opět zakotvila u Volturi a už včera jí přišlo psaní, aby navštívila správce města, který s ní chtěl něco probrat. Poslední, co by u ní ten den mohl někdo hledat, by bylo nadšení, když před polednem opustila loď, aby tedy zjistila, co jí ten chlap zase chce. Jeho hlídací psi už na ni byli zvyklí, takže ji bez okolků zavedli do jeho pracovny, kde jeden z nich zůstal a druhý šel pro svého šéfíčka. Jaká ubohost ji nechat čekat, ale ona si zachovávala svoji tvář, protože nemusela ani hrát to, že je znuděná, až to bolí, když se usadila na dřevěnou židli a nohy si hodila na masivní stůl z kvalitního dřeva a začala si hrát s dýkou, kterou si vytáhla z boty. "Ještě chvíli se mi ksichti za zády a budeš ji mít v noze," broukla za hlídačem, který se na ni mračil, jak si mohla všimnout v odrazu na dýce, a zaklonila hlavu dozadu, aby mu mohla věnovat svůj výsměšný úšklebek s jistým výhružným podtextem, o který se postaralo mírně pozvednuté obočí. Už už chtěl ten povýšený hňup něco namítat, když se konečně otevřeli dveře a správce doprovodil svoji prdel do pracovny. "Konečně, už jsem se začínala nudit," prohodila s podrážděným podtónem a ještě si dovolila cvaknout zuby směrem k tomu, co tam s ní byl celou dobu. "Tak co chceš? Nemám na tebe celý den a nejsem vořech, co přiběhne, když si zavoláš," prohlásila s úsměvem a podívala se na muže, který si zrovna sedal za stůl a s podrážděným výrazem sledoval její boty na svém fajnovém stole, ale už to nekomentoval. Vzdal to asi po třetím setkání v téhle místnosti. "Jsi tady pozdě, minulý týden sem přijel vůdce lovců se svým úlovkem a ty si se ještě nevrátila," prohlásil, jako by ji to mělo zajímat a věnoval jí pohled hodný tupého úřadujícího, kterým ostatně byl. Ona oproti tomu nahodila svůj typický úšklebek, kterým se mu leda vysmívala. "A co je mi po něm? Nemusím tu být kdykoli se ten hňup rozhodne přijet, možná vám tady dělám drahou cestovní loď, ale mám i svoji jinou práci, které se musím věnovat," broukla jako by o nic nešlo a dovolila si ignorovat fakt, že se vůdci lovců elegantně vyhýbala pokaždé, když tam měl přijet, protože nehodlala dopustit, aby ta krutá zrůda byla s Tashinou ve stejném městě. To ale nebyla jeho věc, takže ho jen propíchla lehce vražedným pohledem. "To je to jediné, proč si mě sem tahal nebo chceš ještě něco podstatného? Pokud si mě chtěl vidět... tak by mi to ani nelichotilo, ale nemusíš to vydávat za formální záležitosti," prohodila a z hlasu jí odkapávala ironie, když mluvila. Ale nezdálo se, že by dneska váženého pána nějak zvlášť štvala, asi se na ni psychicky připravil, ještě než přišla. "Na konci týdne povezeš várku mágů na Heu, jsou tam dvě léčitelky, asi pět mágů, i když jeden to možná do konce týdne ani nevydrží, a jeden měnič, kterého si měla před týdnem převzít rovnou odvést. Máš tři dny na přípravu, čtvrtý den ráno ti je všechny přivedeme na loď. To je všechno můžeš jít." Docela jí dopalovalo, jak nevěcně to mluvil, když zmiňoval toho mága umírajícího kdesi v nějaké vlhké zatuchlé díře, kde je schovávají a nechávají slábnout a chřadnout, a taky to, jak s ním dneska mluvil, jako by byla jeho sluha, který poslouchá rozkazy, když si pán prochází nějaké listiny. To určitě... Proto se taky rozhodla k dramatickému odchodu, jednou rukou uhodila do jeho fajnového stolu a druhou do něj udělala díru dýkou, kterou tam zabodla. Teď už ten stůl tak fajnový nebude, projelo jí hlavou, když k ní ten hňup zvedl pohled. "Fajn, budu na vás čekat, ale ještě jednou se mnou mluv tímhle způsobem a můžeš si zase posílat svoje lodičky, aby se roztříštili o útesy," prohodila sladce a vytáhla dýku ze stolu, než se sama vyprovodila pryč.

Kretén jeden mizernej, bodnout by si zasloužil on a ne ten stůl," pomyslela si podrážděně, když si to razila do hostince, kde se obvykle zdržovali chlapi z její posádky. Obvykle by asi šla prvně zkontrolovat Tashu, ale tentokrát se chtěla spíš napít, protože jí ten blb naštval, což jen podporovalo její vražedný pohled, kterým od sebe držela dál všechny okolo. To jí ale ani v nejmenším nevadilo, protože neměla chuť si s nikým z nich povídat. Teda, ne že by měla na vykecávání s kdekým vůbec někdy chuť, ale dnes y to teď někdo mohl taky pěkně schytat. Proto raději zaplula do hostince, kde bez problémů hned našla svoji posádku, protože to byli ti hluční, u kterých se nachomýtalo nejvíc vysmátých cour, ale tak to jim nemohla ani neměla potřebu odpírat, přeci jen cesta z Gretlipu nebyla vyloženě krátká, takže mohli v klidu upustit nějakou tu páru se šlapkami, pokud se jim chtělo, jí to bylo jedno, dokud jí je netahali na loď. Ale teď je přeci jen musela trochu vyrušit, když jim šla sdělit novinky. Zapřela se tedy o jejich stůl a podívala se na všechny, dokud i děvky nestihly, protože i ty už měla naučené, asi. Nejspíš to bylo jednou, které malinko pocuchala fasádu, když se jí snažila před lety ponížit, ale místo toho si vysloužila nepěknou jizvu na čelisti. Ta se na ní teď mračila. "Za čtyři dny zvedáme kotvy, je mi jedno, co si budete dělat dneska, ale zítra ráno budete nastoupení, kdo se opozdí, dostane nehorší úkoly," oznámila jim krátce a potom mrkla na mladíka, který s nimi ještě nebyl až tak dlouho, ale shodou okolností byl právě v objetí té cuchty, se kterou se moc nemusela. "A ty bacha, abys něco nechytil, Gideone," prohodila s výsměšným úšklebkem věnovaným té huse a odešla do klidnějšího koutu, kde byl stůl v rohu a relativně prázdno, takže mohla mít klid a třeba se i najíst. Dlouhý kabátec hodila na stůl, takže zůstala v seprané bílé tunice a kalhotách z černé kůže spolu s vysokými botami a po odložení klobouku, ještě s červeným šátkem na hlavě, který ji držel vlasy. Meče a dýky si ale nechávala o sebe. "Hej ty, Dones sem korbel piva a něco, co máte dneska k jídlu, ale chraň tě jakýkoli bůh, jestli to bude nějaký blaf!" křikla na šenkýřku a z kapsy kabátu vyndala tu včerejší pozvánku na dnešní schůzku se správcem Volturi. Neměla ráda, když k ní někdo přiběhl s listem, na kterém byla jeho pečeť, ale listy si nechávala už jen díky ní, protože by si ji mohla někdy nechat podle vzoru na dopisech vyrobit a možná by se jí to mohlo hodit. Ale list uklidila zpátky, když přišla šenkýřka z pivem a talířem na kterém bylo dobře vypadající pečené maso s vařeným bramborem, to vypadalo dost lákavě, takže nemusela mít žádné další komentáře, ale šenkýřka se mračila takovým způsobem, že by Zidartha mohla očekávat flusanec v pivu, takže jí zamračení oplatila, ale asi o dost lépe, protože se dívka rychle odporoučela.
Crane Ashenfall
Crane Ashenfall
Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 02. 12. 20
Age : 37
Location : Mairorn
https://otherkionrpg9.wixsite.com/otherkionrpg9/crane-ashenfall/

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

2/12/2020, 17:01
Keďže po trošinku dlhšej dobe konečne kotvili pri Volturi, Crane mal možnosť nenápadne sa vytratiť a splniť si isté druhy povinností, ktoré mu v polsednom čase nechceli dať spávať. Svoju dcéru nevidel už asi rok a od ich posledného stretnutia, kedy mu jej matka vyslovene zakázala sa k nim znvu priblížiť, nevedel dostať z mysle tvár tej malej príšerky. Presne rok vydržal vyhýbať sa im, no v poslednom čase ho zožieral strach o výnimočne niekoho iného ako seba samého. Na lodi bol počas poslednej plavby roztekaný a dokonca sa mu aj podarilo pokašlať jeden uzol, čo sa mu naposledy podarilo asi pred desiatimi rokmi počas jeho vlastných začiatkov na lodi. Človek by bol býval povedal, že časy vtedy boli jednoduchšie. Kapitánom bol ešte stále Tarmin a o vlastnej dcére sa mu ani nesnívalo. Samozrejme, svoju za dôvod svojej situácie si mohol sám, preto hádzať to na kapitánku by bola totálna blbosť a kravina, no minimálne v hlave si svoj život delil na obdobie pred a po príchode dvoch mladých dám.
Späť však k jeho dnešným plánom. Keďže sa poznal až pridobre a tušil, že podobných nedbalostí by sa v budúcnosti mohlo vyskytnúť viac, musel si nejako upokojiť svedomie a presvedčiť sa na vlastné oči, že sa jeho malej potvorke darí dobre. Preto keď sa kapitánka vybrala na schôdzku s mestským predstaviteľom, on sám sa vydal po stopách niekoho iného. Oblečený bol celý v tmavom a na zašlú, tmavozelenú tuniku zapásanú za opasok, ktorý mu zťahoval tmavé ľanové nohavice pre zmenu zastrčené do čižiem, si prehodil ešte starý ošúchaný kabátec. Bol síce tenký, no dostatočne dlhý na to, aby mu zakryl sekeru a meč, oba pripnuté po stranách na páse. Predsa len, veľký chlap so zbraňami by mohol malé dieťa vyplašiť. Neplánoval sa s ňou ani rozprávať, pretože úprimne by ani netušil, čo presne by jej povedal. Chcel ju však vidieť a na vlastné oči sa presvedčiť že má všetko, čo potrebuje.
Zabralo mu to hodnú chvíľu, no napokon na trhovisku našiel presne tých, ktorých hľadal. Muž v stredných rokoch stál a živo diskutoval s jedným predavačom. Pri nohách mu stálo malé dievčatko s nezameniteľnými zelenými očami. Crane sa nevedomky pousmial hneď ako mu na ňu padol zrak, no po chvíli jeho výraz vystriedalo zamračene, keďže muž odmietol jeho dcérke kúpiť sladkú buchtu. Netrvalo mu dlho kým sa rozhodol čo spraví a preto sa cez dav predral až k vedľajšiemu stánku, pri ktorom zelenooký krpec žiadostivo hľadel na ešte teplé buchty. Muž, ktorého nazývala otcom stál obďaleč a vonkoncom si ju nevšímal. Nasratý Craneov výraz však znovu raz vystriedal úsmev, keď sa tá malá neposlušnica pokúsila uchmatnúť si jednu z krajných buchiet vo chvíli, keď sa predavač nepozeral. Crane však neváhal a zakročil v pravý čas, pretože na podobné situácie mal už odhad a vedle, že by sa jej to bez povšimnutia nepodarilo, nakoľko sa predavač už pomaly otáčal späť.
"Dajte nám jednu buchtu," ozval sa skôr, než by si tú malú zlodejku niekto všimol, a tým to celé otočil na nevinnú detskú nedočkavosť. "Tu máte," strčí predavačovi do ruky mincu, no skôr ako stihne na svoje zaskočené dieťa prehovoriť, jej otčim si všimne, že sa niekam vytratila, a tak na vykukaného krpca len žmurkne a rýchlo sa poberie preč. Neújde mu však rozkošný úsmev, ktorý sa rozleje na detskej tváričke. Na dnes už však pokúšal osud dostatočne a preto sa urýchlene pobral preč, smerujúc do jedného z hostincov, v ktorom sa mal stretnúť so zvyškom posádky.

"Videla som ťa ty hnusný klamár!" zavrešťala na neho pomerne mladá žena len čo dorazil do hostinca. Podľa všetkého mu musela byť v pätách už od trhoviska. Crane len unavene prevrátil oči a celým telom sa otočil k matke svojho dieťaťa. Tak nejak dúfal, že Cordelia bude s ním, no očividne ju matka nechala s mužom, ktorého dievčatko volalo otec bez toho, aby vôbec vedelo že to tak nie je. "Varovala som ťa! Ešte raz-" prekvapená žena ani nedohovorila, keď jej veľká chlapská dlaň zakryla ústa a druhá ruka ju za lakeť ťahala von z hostinca. Toto vážne nemal chuť riešiť celkovo, a už vôbec nie pred zvyškom posádky. Preto dúfal, že všetci chlapi boli dostatočne zamestnaní ženským osadenstvom v miestnosti a toto divadielko si nikto nevšimol.
Až keď zašli do bočnej uličky vedľa hostinca, ženu pustil a vyhol sa úderu, ktorý mal podľa všetkého smerovať na jeho tvár. Unavene si povzdychom a druhú pästičku jej len odtlačil opačným smerom. "Čo som mal robiť? Bola hladná a ten kretén jej to nechcel kúpiť..." zavrčal naštvane a ruky si prísne založil na širokej hrudi. Žene očividne zobral vietor z plachiet, pretože tá na neho len neveriacky pozerala, kým sa rezignovane neoprela chrbtom o náprotivú stranu a jeho naštvaný pohľad si buď nevšímala, alebo sa už voči nemu stala imúnna. "Nemôžeš jej kupovať veci," povzdychla si nakon a venovala mu ostražitý pohľad, obávajúc sa jeho reakcie.
"Fajn, tak jej to kúp ty. Chcem aby mohla mať všetko," zamrmle Crane nahnevane a z vrecka vytiahne mešec peňazí, ktorý žene celkom neurvale vrazí do ruky. "Tak to nefunguje Crane," pokrúti mladá žena odmietavo hlavou, no mešec mu nevráti.
"Som jej otec, mám právo sa o ňu strať," zavrčí ako odpoveď v nahnevanej reakcii a pristúpi o krok bližšie, zvrchu jej hľadiac do očí. "Nie, nie si ty zbabelec!" zavrčí na neho žena v zápätí plná zlosti, vykračujúc rovnako vpred, prstíkom ho surovo ďobajúc do hrude akoby tým reálne niečo mohla zmôcť. "Nebudem si celý život prispôsovať podľa tvojich rozmarov. Mal si sa o nás postarať pre šiestimi rokmi, teraz si môžeš ten svoj mešec strčiť vieš kam," zasyčí plná zlosti na neho a na dôkaz svojich slov mu obnos peňazí hodí naštvane k nohám, otáčajúc sa mu chrbtom a rýchlou chôdzou rozrážajúc malú skupinku ľudí, ktorý sa už kvôli zvýšeným hlasom pri nich stihol pristaviť. So ženiným odchodom sa však ľudia opäť pobrali svojim smerom, nechávajúc tak zlosťou kypiaceho chlapa stáť samého v úzkej uličke medzi dvoma stenami.
"Do čerta," vypustil pomerne chabú nadávku a zo zeme zdvihol mešec, ktorý si vložil späť do vrecka. Takto to očividne nepôjde. Unavene si prešiel dlaňou po tvári a po chvíli sa vrátil späť do hostinca, kam mal vlastne aj pôvodne zamierené. Potreboval zistiť ako dopadlo kapitánkino stretnutie.

Zidarthu napokon našiel vnútri pri jednom zo stolov a úprimne nevedel, či už tam bola aj predtým, keď dnu vošiel prvýkrát, no kvôli istej fúrii bol donútený výsť von. Každopádne sa nad tým príliš nepozastavoval a zamieril k nej. Od stolu, pri ktorom sedel zvyšok posádky si potiahol otvorenú fľašku rumu a ani sa veľmi nemusel snažiť, nakoľko pozornosť chlapov bola buď na ženách, jedle, alebo inom chlaste. To, že majú o fľašku menej si nevšimol nikto.
"Aké sú novinky, kapitánka?" spýtal sa jej narovinu a sadol si na prázdne miesto oproti, rukou naznačujúc vedúcej, že si dá to isté čo žena oproti nemu. Hneď ako sa pohodlne usadil, z fľašky si doprial poriadny dúšok a pozornosť sa snažil už aj venovať mladej žene pred sebou. Bolo znovu na čase venovať sa práci.
Zidartha
Zidartha
Poèet pøíspìvkù : 4
Join date : 16. 04. 20
Age : 30
Location : Mairorn

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

3/12/2020, 14:07
Jestli si všimla uječené ženské, kterou jeden člen její posádky vyvedl z hostince v podstatě ve chvíli, kdy otevřela pusu? Ano. Ale měla o to nějaký přehnaný zájem? To asi ani ne. Přeci jen měla důležitější na práci a kdyby se starala o každou ženskou, která někdy měla problém s někým z její posádky, tak by brzy neřešila nic jiného než tu holku se zlomeným srdcem nebo jinou, která se objevila zbouchnutá, zase zlomené srdce a prostě všechno jen ne to, co by měla a potřebovala řešit. Ve zkratce tedy osobní problémy své posádky, nechávala svojí posádce. Stejně se teď stokrát raději soustředila na jídlo, dokud bylo ještě teplé a taky si dopřála vydatný lok piva, aby hořká chuť ulevila jejím nervům, které neměly zrovna dvakrát velkou radost. Vlastně byla furt dost naštvaná na vystupování toho arogantního tupce a byla ráda, že tu nebyli, když přijel do města ten jiný arogantní tupec, kterému by asi spíš radši jednu vrazila, než cokoli jiného, kdyby ho viděla. Ale to mohla pro teď dát stranou, protože se raději věnovala talíři, který měla před sebou a jídlu na něm. Ani se neobtěžovala s tím, aby použila normální příbor a zvolila si cestu, kdy vytáhla svoji dýku, která udělala díru do toho fajnového stolu ve správcově kanceláři a prostě s ní napíchla kousek bramboru, ze kterého ještě stoupala pára, ale to jí nevadila, protože ho stejně strčila do pusy a tvářila se, jako by ani necítila, jak pálí. To by bylo, aby se ještě nechala dorazit obyčejnou horkou bramborou. Ani omylem. Každopádně si chvíli seděla jen tak v klidu, než postřehla Crana, který přišel znovu do hostince a tentokrát už bez doprovodu, takže dámu asi srovnal a poslal ji, aby si šla po svém. Moudré, taky by to udělala, ale jak tak koukala, tak se jejich palubní zloděj nemoudře činil zase jinde, když se zastavil u stolu s jejich posádkou a velmi nenápadně jim tam čmajznul láhev rumu. Chlapi si toho možná nevšimli, ale ona nebyla tolik zaneprázdněná sledování dekoltů místních šlapek jako oni, takže jí to uniknout snad ani nemohlo. Ale další moudrou věcí se ukázalo, že se tam s jejich chlastem ani moc nezdržoval a vypadalo to, že raději volil její společnost.

Samozřejmě ho k sobě ale nechala prvně dojít, než aby mu dala najevo, že ho vidí. Nakonec nebyly nějaká děcka, co na sebe začnou mávat přes celý lokál, protože se vidí, to rozhodně ne. Každopádně po jeho otázce už k němu oficiálně otočila hlavu a na tváři se jí objevil výsměšný úšklebek, který pro ni byl typický. "Stárneš, příteli, a tvé prsty jsou zřejmě pomalejší než dřív, protože já si té krádeže všimla," prohodila jako by nic na téma novinky a strčila si do úst kousek masa, které bylo na zdejší poměry až překvapivě dobré. Poté už ho jen sledovala, jak si sedá naproti ní a ani se neobtěžovala s tím, aby třeba sundala ze stolu svůj klobouk a kabát, protože tam ty věci byli dřív než přišel pirát, takže měl jednoduše smůlu. Ale samozřejmě ho nechtěla odbít jen rýpnutím ohledně jeho zlodějských schopností, sice by ho nezabilo přijít dřív, aby mohla novinky sdělit hromadně, ale tak když ho to zajímalo, mohla to třeba i rozvést trochu podrobněji. Proto tady dožvýkala své sousto a rozhodla se mu to shrnout. "No, ale když už se ptáš, tak novinek zas tak moc není, ten kretén je stejně arogantní jako před poslední plavbou a stále by zasloužil minimálně pěstí do zubů," prohodila tónem, jako by samotná slova o správci města měla odpornou pachuť, "..prošvihnuli jsme lovce i s jejich vůdcem, jako bychom nedali dost jasně najevo, že je nám všem úplně u zádě a za čtyři dny vyrážíme znovu." Věřila tomu, že to shrnula všechno dobře a celkem výstižně a podívala se na šenkýřku, která k nim šla, teď o poznání s větší chutí, když tu u stolu viděla chlapa, a taky mu donesla jídla o něco víc, svině jedna. Jako by si ty ženské myslely, že jim to v něčem pomůže, patetické. No, nebylo tedy ani divu, že ji vyprovodila zlostným pohledem a holka zase rychle odkráčela. Poslední, co teď potřebovala, byla nějaká husa, co se tu bude motat a třeba i poslouchat. "Vypadá to na jednoho měniče, dvě léčitelky a pět mágů, i když pátý to prý možná do konce týdne nezvládne, jinak by ale nebylo od věci zjistit, jak na tom budou ty léčitelky. Kdyby byli relativně schopné, možná by ho udrželi při životě a mohly bychom ho zkusit dostat do Gretlipu, ale jinak bych tentokrát vsadila na Fiplin, protože posledně jsme byli pryč celkem dost dlouho. V každém případě nabereme pro jistotu zásoby na delší cestu." To bylo asi tak všechno k jejímu plánu, u to dělali dlouho a nebylo na tom nic moc důležitého k řešení, buď to šlo tam nebo tam a vždycky se podle toho nabíraly zásoby, aby jim vydržely, než budou moct nabrat další. Ale rozhodně by teď byla radši, kdyby to šlo nějak vzít jen do vedlejšího království. Třeba to ten pitomec jen zveličoval a ten mág na tom byl celkem dobře, ale to byla jen taková ta planá naděje, která nebyla moc reálná. V každém případě to potřebovala opět zapít, takže si dopřála pár pořádných loků piva a uchechtla se nad myšlenkou, že už dlouho nechtěli vyhodit její sestru v království Crochanských čarodějnic, naposledy při minulé návštěvě... No nebyla by jedna velká radost si to zopakovat. "Neviděl si Tashu? Po té schůzce jsem šla rovnou sem, ale asi by nebylo od věci jí taky povědět o novinkách," nadhodila ještě zamyšleně a dala si další kousek masa, přemýšlejíc, jestli zůstala na lodi nebo se zase courá někde, kde by neměla. Ale tak třeba bude mít alespoň tolik rozumu, aby tam byla, než se Zidartha vrátí.
Crane Ashenfall
Crane Ashenfall
Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 02. 12. 20
Age : 37
Location : Mairorn
https://otherkionrpg9.wixsite.com/otherkionrpg9/crane-ashenfall/

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

8/12/2020, 22:52
Crane našťastie nebol niekto, kto by príliš dával najavo svoje emócie a teda ani po tom ako sa vrátil z vonku na ňom nebolo badať rozrušenie. I keď vlastne, kedy na ňom vôbec bolo badať rozrušenie? Hádam jediná malá poriadná emócia ktorú sa mu darilo kvalitne prejaviť v každej situácii bol hnev, no na tom len stačilo do niečoho udrieť päsťou. Dnes mu ale nejako išla karta podľa všetkého, nakoľko sa dokonca na trhovisku aj usmial, čo bol naozaj raritný úkaz.
Každopádne, späť však do prítomnosti, nakoľko Crane naozaj nie je niekto, kto si príliš potrpí na spomienkach. Dôležitá bola prítomnosť a v nej mal fľašu rumu, očakával jedlo a hlavne potreboval prebrať plány na najbližšie dni s ich kapitánkou. Predsa len potreboval byť v obraze a najmä pripravený na to, čo ich bude čakať. Síce to nedával najavo, no z týchto ich záťahov býval dosť nervózny. Jeho prácou však nebolo spochybňovať rozhodnutia Zidarthy, mal ich poslúchať a presne to aj robil. Bola tu však otázka, ktorá mu v poslednom čase vŕtala hlavou. Ako dlho im vydrží toto šťastie, ktoré majú teraz? Večene asi nie... A čo bude potom ako sa im minie?

Pri kapitánkinej poznámke si pobavene odfrkne a na jeho perách sa objaví slabý, pre bežné oko takmer až nepatrný úškrn. Tí, čo ho poriadne nepoznajú by si túto grimasu či gesto možno ani neboli bývali všimli, no predsa len ľudia, ktorí s ním strávili už nejaký ten piatok rozlišovali tento prejav od jeho zvyčajne kamennej masky, aj keď teda rozdiel bol naozaj minimálny.
"To je v poriadku, pretože som ju nekradol tebe, všakže?" dodá v rovnakom tóne. Aj keď výber jeho slov môže pôsobiť neohrabane, či možno až útočne, opak je pravdou. Jeho výber slov bol však určite chabý, pretože to jednoducho nebola jeho parketa. Každopádne význam bol sprevádzaný aj tónom akým slová vyriekol a ten bol celkom jasný. Bolo to možno ťažké rozlíšiť, no tón bol skoro až hravý a jednoznačne nie útočný. Neprekážalu mu však ani fakt, že značnú časť stola blokovali dva kusy oblečenia, konkrétne teda klobúk a kabát. Pokým tam ešte ostávalo miesto na jeho tanier, bolo mu to fakt asi dve.
"Hm," odpovedal na prvú časť noviniek naozaj veľmi stručne. Na druhej strane, čo viac k tomu bolo treba dodať? Aspoň z jeho hľadiska teda naozaj nič, predsalen to, že ten kréten potrebuje nakopať nebola žiadna novinka, rovnako ako to, že bol nesmierne otravný a arogantný.
"To je len dobré," poznamená už o niečo menej skúpy na slovo, keď mu kapitánka oznámi, že sa s lovcami nestihli stretnúť osobne. Nad zvyškom informácií len opäť prikýve. Štyri dni boli dosť na to aby doplnili zásoby a mohli znovu vyraziť. Bola to však informácia, ktorú Zidartha nepochybne poznala tiež, a preto mu neprišlo dôležité hovoriť to zbytočne nahlas. Taktiež jeho pozornosť upútala takmer levitujúci tanier s horúcim jedlom. Slušná výchovu mu však chýbala a preto by ženská od neho poďakovanie čakala len zbytočne. Hneď však ako pred neho položila jedlo, hladný chlap sa do neho pustil.
"A ešte pivo," dodal skôr ako ju Zidin zlostný pohľad stihol vyprevadiť. Predsa len to jedlo potreboval niečim spláchnuť dole. Samozrejme, korektnejšie a slušnejšie by bolo vypýtať si to všetko naraz aby ju chuderu zbytočne nepreháňal, ale čo si budeme. Slušnosť a korektnosť mu nič nehovorili.
"Určite Fiplin," odpovie žene pred sebou zatiaľ čo do seba tlačí obrovské sústa, z ktorých sa ešte parí. "Súhlasím, čím menej pozornosti, tým lepšie," dodá ešte, nakoľko z toho nemal moc dobrý pocit. Už len to, že sa Zida znovu minula s lovcami mohlo vyvolať podozrenie. A kto vie, čo za reči vedie ten kretén keď tam nie sú... "Treba to vybaviť čo najrýchlejšie, čím kratšia pavba, tým lepšie," zdelí jej svoj názor celkom jednoznačne, aj keď s pauzami a chvíľku nad tým premýšľal. Predsa len ich počiny boli riskantné a nie že by sa nebezpečenstvu vyhýbal ako nejaký zbabelec, no v tomto sa viezla celá posádka vrátane Zidarthy a jej sestry. Ani sám si celkom nebol istý tým, čo si o tom myslí. Hlavne on tu ani nebol od rozmýšľania, ale od vykonávania fyzickej roboty.
"Bola na lodi keď som odchádzal," odpovie v podstate jediné, čo vie. Kapitánke však venoval jednoznačne spýtavý pohľad a čakal, čo mu k tomu ďalej povie. Hostinská mu zatiaľ priniesla poriadny korbeľ piva, z ktorého sa neváhal okamžite napiť. "Na trhovisku však určite nebola," dodal ešte, pretože to by si bol býval určite všimol keď sa tak uprene snažil nájsť Cordeliu. Nech sa však akokoľvek snažil byť prítomný, myšlienka na vlastnú dcéru mu predsa len skĺzla na um a to v ňom vyvolalo inú otázku, ktorú však nevyslovil. "Ak je múdra, ostane na lodi," uzavrel to jednoducho, pretože sám od seba sa k viacej slovám mať ani nebude.


Zidartha
Zidartha
Poèet pøíspìvkù : 4
Join date : 16. 04. 20
Age : 30
Location : Mairorn

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

21/3/2021, 22:12
Piráta s lehce chmátravými prsty znala už dost dlouho na to, aby poznala nepatrný úsměv na tom jeho známém ksichtu, takže se o trochu znatelnější objevil i u ní, i když jen na okamžik "Bohové na nebesích, jsem já to ale zábavná společnost, když i tenhle plesnivý mořský vlk div nepadá smíchy," nadhodila dosti sarkasticky, ale mohl vědět, že to myslí dobře. Nejspíš vytušil i viděl, že nemá zrovna nejlepší náladu, takže jí mohl alespoň dovolit, aby to nějak filtrovala ven. Navíc, on si za ní chtěl sednout, takže to byla jen a jen daň za její úžasně dokonalou společnost. "Samozřejmě, kdyby si kradl mě, už je tu rvačka," nadhodila skoro vyzývavým tónem, jako by ho vyzývala, ať to jen zkusí, ale po chvíli mlaskla jazykem o patro a nechala tuhle alternativu být, protože na dělání bordelu bylo moc brzo, "ale u nich je mi to jedno, nejsem jejich matka, abych jim něco hlídala. Nakonec by většina z nich mohla být mým fotrem, takže by se už mohli naučit, jak se hlídají věci, i když mají děvku na klíně." Někdo by ji mohl popsat jako milou na úrovni osiny v prdeli, ale tak měla svoji pravdu a zbytek ji co? Nezajímal. Měla větší starosti než to, že bude někdo z její posádky brečet nad odcizeným rumíkem. Což mohl Crane vzápětí zjistit, když mu poreferovala o tom, jak se věci mají. Ve výsledku z ní ten zmrd, co šéfoval tomuhle městu, vysál celkem velké množství energie a ona byla ráda, že to shrnula a mohla si dát sousto masa s bramborem a vydatný doušek piva. Ale ke klidu jí nepomáhala ani ta čůza, která se na ni ksichtila a otravovala tam, když se bavili o věcech, do kterých by neměla strkat frňák. Pracovní morálka na bodě mrazu, jak bylo vidno, každopádně to nevypadalo ani tak, že by její společník o přítomnost šenkýřky nějak přehnaně stál a hodlal s ní cukrovat, takže alespoň něco, asi by ho poslala do háje i s ní, byť vedli celkem důležitý rozhovor. "Nejspíš tomu tak bude," řekla s neskrývanou únavou, kterou si mohla i dovolit, když šla slečna pro Cranovo pivo, a bylo asi jasné, že by klidně brala delší plavbu, kdyby to mohlo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí jednoho z mágů, jenže tu nebyla jistota, že budou mít vůbec co zachraňovat. "Ale tak do Fiplinu jsme se dlouho nepodívali, tak by bylo fajn to tam zase po dlouhé době omrknout," řekla už s maskou jistého nezájmu a nenechala na sobě dát stopu předchozích starostí. Ne, vždy mohlo jít všechno podle plánu, ale člověk se tak mohl alespoň tvářit, když na to přišlo.
"Ale, ale, byl si mi aspoň koupit nějaký talisman na ochranu proti magii nebo ses na mě zase vyflákl?" nadhodila s jistým pobavením ve hlase, které bylo i docela snadno uvěřitelné, ale byla to spíš komedie pro tu husu, co ještě Cranovi nesla pivo. Přeci jen v Mairornu tohle byla běžná věc, která sice nefungovala, ale dalo se na tom pořádně vyrejžovat, když to obchodník uměl dobře okecat a rychle se ztratil do jiného města, než někdo přišel na to, že to fakt nefunguje. Možná by sama něco takového mohla zkusit, ale asi by si přišla i hloupě. Každopádně tu myšlenku pustila z hlavy ve chvíli, kdy nadhodil pirát naproti ní absolutně nereálnou myšlenku. Nebylo divu, že mu věnovala pohled, který do slova křičel To myslíš vážně? "Až budeme žít ve světě, kde by tahle možnost byla reálná, dej mi vědět," řekla s takovou dávkou sarkasmu, s jakou jen mohla a napila se ze svého korbelu. Bylo by velmi bláhové doufat v to, že by její sestra používala hlavu a skutečně zůstala v bezpečí na lodi, zvlášť, když všichni ostatní přeci mohli chodit, kam se jim zachtělo, takže s touto možností ani nepočítala. V každém případě ale alespoň mohla doufat, že se Tasha nedostane do žádných problémů. To by nebylo dobré, zvlášť ne teď, když se to tady tu a tam hemžilo lovci. Ale nechtěla radši na mladší verzi v podstatě sebe samé myslet a přivolávat tím nějaké špatné věci. Jen se modlila za to, aby její sestra měla dost rozumu, aby se nepřipletla do něčeho, do čeho by neměla. "A jinak nějaké zajímavé novinky? Změnilo se město od doby, co jsme tu byli naposled, nebo jsou tu furt ti samí kreténi a není o co stát? Nějak se mi nechce jít do ulic a zjišťovat to," zkusila nadhodit neutrální téma, aby tu podezřele neseděli v tichu a zároveň se třeba něco dozvěděla. Přeci jen, když byl Crane na tržnici, třeba se dozvěděl něco, co by se mohlo hodit. Například mohl zaslechnout nějakou ženskou, co zaslechla, kdy se zase vrátí milovaní lovci, nebo něco podobného. Každopádně v mezičase zase zhltla kousek masa a dumala nad tím, jak to budou provádět, jestli se někdy opravdu budou muset setkat s vůdcem lovců. Z něj měla nepříjemný pocit i ona.
Crane Ashenfall
Crane Ashenfall
Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 02. 12. 20
Age : 37
Location : Mairorn
https://otherkionrpg9.wixsite.com/otherkionrpg9/crane-ashenfall/

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

26/3/2021, 20:38
"Bohovia ti nepomôžu, kapitánka," odvetí jej na rovinu. Nad jej sarkazmom len pokrúti hlavou, ale ten napatrný úsmev nikam nemizne, naopak je ho ešte hodnú chvíľu vidieť. Nevypil ešte dostatočne veľa na to, aby sa dokázal pnohodnotne (samozrejme v rámci jeho možností) uvoľniť a začať zabávať, takže kapitánka si ešte chvíľu musela vystačiť s jeho kyslým ksichtíkom.
"A vlastne..." zamyslí sa nad tým, "prosím pripomeň svojmu chudákovi starnúcemu priateľovi kedyže si to naposledny vlastne bola zábavná?" oplatí jej to v rovnakom podpichovačnom duchu. Pravdepodobne to nebol bežný spôsob komunikácie s niekym kto bol vašim kapitánom, no Zidarthu a aj Tashu si pamätal ako dve malé vykukané písklatá, ktoré sa jedného dňa objavili na palube lodi. Asi by klamal ak by tvrdil, že by ich vtedy obe najradšej neprehodil v noci cez palubu, no časy sa zmenili. Navyše, určite svoje plán o tom ako ich chcel naučiť lietať už teraz obe dobre poznali a dávalo im to spôsob ako si z Cranea uťahovať. On sám nerád rozprával o svojom veľkom obrátení, no on nerád rozprával vo všeobecnosti, takže to bolo potom prakticky zajedno.
"A potom že kto starne," odfrkne si a vyzývavo na ňu pozrie keď sa žiadna bitky napokon nechystá. Navyše si rád myslel že pozná všetky triky, pretože sám ju ich naučil a preto by ho nemala čím prekvapiť. Bude si to musieť niekedy overiť, no teraz sa mu nechcelo. Chcel mať maximálne v bruchu teplé jedlo a pivom spláchnuť všetky tie nervy, ktoré mu spôsobovala Cordeliina matka.
"To by si od nás mala zbytočne veľké očakávania," pokrútil pirát hlavou pri pohľade na zbytok posádky. Aspoň niekto sa vedel zabávať. Nepochybne aj on dnes večer skončí v posteli s nejakým dievčaťom, predsa len, všetci strávili dlhý čas na lodi a potrebovali nejakým spôsobom vypnúť. Najprv sa však doriešiť dôležitejšie veci a preto z neznámej blondýny v roho čo po ňom hádzala očko obrátil pozornosť opäť na kapitánku pred sebou. Zbadal na nej známky únavy, no nemal vo zvyku njeako na to obraciať pozornosť okrem iného už len preto, že by nevedel čo na to povedať. Sledoval ju len tým svojim skúmavým a zároveň nečiteteľným pohľadom.
"Posádka bude spokojnejšia s kratšou platbou, najmä ak bude zásielka trochu väčšia," odpovie jednoznačne ešte ohľadom Fiplinu. Osem ľudí nebolo málo a na nenápadnosti im to nijako nepridávalo. Plus to boli obavy, že sa im tieto praktiky nepekne vyplatia ak im na to raz prídu. Najmä hlavný lovec by mu vedel pridať vrásky na tvári. Už dlhšie premýšľal nad tým, že pre upokojenie celej situácie by bolo dobré na Heu odniesť aspoň niekoho. Preto sa na kapitánku znovu pozrel aj keď veľmi dobre vedel, že jej presvedčenie je iné a pravdepodobne sa nezhodnú.
"Ten piaty," začne opatrne a pohľadom sleduje pozorne jej reakciu aby sa vedel na ňu pripraviť, "ako zle je na tom?" spýtal sa tváriac sa, že len obyčajne konverzuje. Kapitánka ho však poznala pridobre na to aby vedela, že on len tak zbytočne nerozpráva ak nemusí. Neprekvapilo ak by aj teraz pridobre vedela, čo s tým neborákom zamýšľa. Prečo by však nemohli obetovať niekoho, kto je už aj tak na pokraji smrti? Posádku by to minimálne poistilo a tých zvyšných väzňov by pokojne mohli previezť na Fiplin.
"No to určite," vyprskne v nádychu zahundrania už iba nad tou predstavou že by práve on niekomu kupoval darčeky. "Ako keby sme tu na podobné hlúposti verili," dodá ešte, čím aj zároveň zhodnotí ako veľmi pochybuje o účinnosti podobných amuletov. "Čiže áno, inými slovami, vykašlal som sa na teba," hundral ďalej a radšej sa načiahol za prichádzajúcou hostinskou aby si mohol zobrať pivo. Cranovi v tomto ohľade nijako nedoplo divadielko, ktoré Zidartha plánovala zahrať pred druhou ženou. V tomto bol niekedy naozaj pribrzdený, najmä aj si hostinskú poriadne ani nevšimol.
"Tak potom je to jednoduché, treba ju vždy priviazať ku sťažňu akonáhle vplávame do prístavu," ponúkne podľa jeho mienky jednoduché riešenie ako keby vôbec nešlo o nejaké stredoveké metódy. To dievča mal rád, no zbytočne riskovala a to sa mu už tak nepáčilo. Keď sa však kapitánka spýtala na novinky, zastihla ho nepripraveného, aj keď to ostrieľaný zlodej na sebe poznať nedal. Tak veľmi sa sústredil na nájdenie tej malej zelenookej potvorky, že na nič iné ani nemyslel. Tvrdšie položil korbeľ s pivom na stôl, takže ním trochu buchol ako sa pirát hneval sám na seba.
"Nie, nič nové a aj pivo je rovnako odporné ako naposledy," zavrčí a radšej si poriadne uhne rumu. Toto bl presne dôvod prečo on nemohol mať decko. Zanedbával kvôli tomu ostatné povinnosti. Pokojne mohol byť naštvaný kvôli zlému pivu, nebolo by to prvýkrát, no dnes mu to výnimočne nevadilo.
"Každopádne treba odtiaľto čo najskôr vypadnúť. Lovci tu síce nie sú na to ešte neznamená, že sa nemôžu kedykoľvek vrátiť," strčí si do úst ďalšie poriadne chlapské sústo, takže mu je trochu ťažšie rozumieť. "A ich vodca?" namieri nožom na ktorom je napichnutý zemiak na Zidarthu kým si ho napokon nestrčí do pusy a nepokrúti hlavou. "Ten nie je tak hlúpy ako správca mesta."


Naposledy upravil Crane Ashenfall dne 11/7/2021, 17:49, celkově upraveno 1 krát
Zidartha
Zidartha
Poèet pøíspìvkù : 4
Join date : 16. 04. 20
Age : 30
Location : Mairorn

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

30/6/2021, 21:42
Nad malou poučkou o bozích, mohla jen protočit očima. Jistě že měl pravdu, kdyby měli bohové pomáhat, tak by mágové a všichni, co v sobě nosí byť jen špetku magie, nebyli lovnou zvěří, na kterou je vypsaná odměna, ale bohům, jestli nějací vůbec někde byli, to bylo absolutně jedno. Mohla to ale brát i jako přátelskou připomínku, že v Mairornu je jen jeden bůh, na což by Zidartha neměla zapomínat, když mluví na veřejnosti, ale tak nejspíš to bylo všem jedno a u někoho, jako je ona by stejně nebylo až tak divné, kdyby byla tak trochu pohanka vyznávající vílí démony, no ne? Volturi bylo dobré minimálně v tom, že, dokud se člověk hodil, měl aspoň trochu svého klidu, dalo by se říci. "Jistě, skoro bych zapomněla, že jakoukoli božskou podporu si zaslouží jen ti, co si hřejou prdel na trůnu nebo solí církvi těžký prachy," dovolila si téma zahrát do neutrálu a lehce se uchechtla nad skutečností, co hýbe světem. Žila už podle jejího skromného názoru dost dlouho, aby mohla aspoň jednou vidět nějakou božskou spravedlnost, ale jediné dobro pro ty, co si ho zasloužili, viděla pouze tehdy, když se jí podařilo pomoci chudákům, co by jinak byli odkázáni na smrt. Ale tak alespoň nemusela být magor, co nechá všechno v rukou někoho, komu jsou u prdele.
Úvaha ale mohla rychle opustit, když si z ní pirát naproti začal na oplátku taky lehce utahovat, čímž si vysloužil ostrý pohled jejích očí, spolu s nebezpečným úsměvem, který se jí objevil na rtech. Sice věděla, že jí to nesežere, celá posádka věděla, že vražedné a výhružné pohledy jsou u ní spíš jen maska, byť někteří v některých situacích stále bývali na vážkách, ale i přes to si mohla na chvíli nasadit tvář krvelačné pirátské kapitánky, na kterou by si neměl vyskakovat a už vůbec by neměl zpochybňovat její humor. "Já jsem vtipná pořád, ale máš pravdu, že nejvtipnější jsem určitě, když někoho nechám protáhnout pod kýlem," řekla s vážným zamyšlením. "Chtěl by ses na tu projížďku snad přihlásit dobrovolně, až zase vyplujeme, abychom si s posádkou zase mohli užít pořádnou zábavu?" Při své otázce se jí nepohnul ani sval v obličeji, když ho ještě chvíli probodávala pohledem. Snad po očku si všimla, že nějak moc zvědavá šenkýřka, jí to věřila, ale u Crana by se divila, kdyby na to skočil, i když by jí vůbec nevadilo, kdyby alespoň na chvíli zapochyboval. Ale to by bylo jen naivní přání, protože jí znal moc dlouho na to, aby věděl, že na lodi je skoro milá. "Stárneš tu leda tak ty, já minimálně ještě nemám šediny, staříku," prohodila jako by nic a polevila vražedný výraz, když se raději zase pověnovala korbelu s pivem, které přeci nechtěla nechat zteplat. Ale neměnilo to moc na tom, že přešli spíš k tlachání, protože otázka šedin piráta před ní asi taky moc netrápila, zatím, ale navždy bude starší než ona a brzy určitě začne připomínat vetchého dědouška a jestli ne brzy, tak stále dřív než ona. "Ale možná mám minimálně starší a vyspělejší mozek, když vím, kdy mi stojí za to někomu dát do rypáku a kdy zase ne. To byste mě všichni mohli prohlásit za mudrce," prohodila spíš jako malý políček do tváře, aby si rýpla a za tváři se jí objevil polovičatý úsměv. Nakonec jí minimálně její nadřazenost vůči posádce z hlediska inteligence potvrdil hned vzápětí. "Snažíš se mi snad naznačit, že bych měla radši začít verbovat na palubu ženský, protože vy klobásníci fakt máte mozek v jednom kuse v kalhotách?" nahodila ještě, jakoby to byla skutečná úvaha a skoro uznale nad tím pokyvovala hlavou snad na znamení, že to opravdu zvažuje. "Asi si budu muset projít pár možných výsledků něčeho takovýho, ale není to vůbec blbej nápad," řekla snad jakoby mu uznala nějakou zásluhu za chytrý postřeh a pozvedla jedno obočí v očekávání nějaké reakce.
Nakonec se ale přeci jen opět dostali k vážnějšímu tématu, kdy jí rozumná slova staršího piráta nebyla zrovna dvakrát po chuti. Měl pravdu, o tom žádná, ale pokud by ten mág žil i na konci týdne, zasloužil by si zachránit. Už takhle si prošel peklem a zasloužil by si šanci na normální život, ale to nemuselo znamenat, že by díky tomu měla riskovat bezpečí posádky, která na ní spoléhala. Jistě, ona a Tasha většinu těch starých bručounů změnila, ale na oplátku by je neměla stavět do situací, kde by mohli přijít o kejhák. "Nejspíš by to rozhodně bylo jednodušší i skrz zásoby," přiznala jedno z významných plusů Fiplinu, který byl oproti Gretlipu, coby kamenem dohodil, ale furt viděla ono ale, které jí drásalo nervy. I když po chvíli vyvstala další důležitá otázka, která jí vrtala hlavou. "Nevím, z toho, co ten starej kretén říkal, to nebude zrovna nejlepší a s tím, jak vždycky vypadají, bych se nedivila, kdyby s takovým zacházením do konce týdne už nebyl, ale těžko říct, jestli to je jistý nebo ne," přiznala a do hlasu se jí prodrala i malá stopa frustrace, na kterou nebyla zrovna pyšná, ale to se stává, když člověk přijede unavený z dlouhé cesty a hned ho čekají jen špatné zprávy, no ne?  
"Nevěříš na tak vážné věci, mohl si my tím pádem rovnou koupit nějaký honosný náhrdelník," poučila ho, jako by to snad byla reálná možnost toho, jak věci měli dopadnout a dokonce přidala i poněkud vyčítavý pohled, kterým ho chtěla pokárat za to, že tak neučinil, byť to byla totální kravina. Kdyby chtěla tahat nějaké honosné šperky, měly jich dost v podpalubí, ale tak proč by na chvíli nemohla něco dramatizovat, že? Každopádně se mohla jen pobaveně pousmát nad jeho upřímným stanovením věci na tu nejpravdivější míru. "A takhle si vážíš své nejúžasnější kapitánky,... Kdyby nebyly ženský, co slintaj po neandrtálcích, ani by sis neštrejch," prohodila se znatelně škodolibým zasmáním, ale v očích měla jasnou výzvu, aby jí tuhle milou poznámku zkusil nějak hezky vrátit. Nakonec pochybovala, že vůbec někdo z nich má nějaký normální vztah, který by nestál jen na tom, že někoho přitahuje mít sex s někým, kdo zavání nebezpečím a tím, že to bude jistě bez závazku. Snad jen Tashina měla nějaké romantické představy, ale nemusela by díky nim zrdhat z lodi zrovna v zemi, kde by se v klidu mohla zaláskovat rovnou do nějakého pitomého lovce a přijít díky tomu o život. Snad i díky tomu jí Cranova úvaha vytvořila na rtech spokojeně zlomyslný úsměv. "To zní jako úžasný nápad, který bych tě velmi ráda viděla realizovat,  že bych za tu podívanou skoro i zaplatila," přiznala stále se tváříc jako někdo, kdo si užívá představu o lehkém trápení milované sestřičky. "Co z toho udělat sázku třeba o takových pět zlatých? Jen co zavítáme tady do přístavu, můžeš to začít realizovat a když to dáš, než zakotvíme, máš rychlý prachy?" nadhodila s lehce pozvednutým obočím, přičemž se pořád nesvedla zbavit zákeřného pobavení, které se neslo s představou Tashy, jak kope, řve a protestuje.
Po chvíli ale zpozorněla, když Crana poněkud naštvala otázka na nějaké novinky. Nebo tedy minimálně měla ten pocit, že působí jako naprdnutá ropucha, když si najednou začal stěžovat na pivo. Ale tak i muži mohou mít své dny. "Hryzl tě šváb do prdele, že najednou tak bručíš?" rýpla si malinko, když sama sáhla po pivu, které bylo sice stejně hnusné jako obvykle, ale furt i lepší než v některých vyložených pajzlech tady. Možná by se mohla začít šťourat v tom, co ho najednou začalo žrát, ale neměla tu potřebu, dokud se to neštvalo do jejích záležitostí, nemělo to význam a ten bručoun by jí to stejně neřekl, takže to nakonec bylo jedno o to víc. "Jasný, můžeš to jít hezky povědět tomu arogantnímu kreténovi, ať pro jednou hne svojí prdelí, abychom neplýtvali svým drahocenným časem," navrhla mu alternativu, jak jejich čtyři dny do vyplutí urychlit a pokrčila rameny jakoby nic. "Myslím, že oba víme, že by se to klidně ještě prodloužilo, takže pojedeme hezky podle plánu," stanovila na správnou míru a a věnovala mu pohled, kterým mu jasně dávala najevo, že by se zrovna v tématu času měl usadit. Nikdo z nich se nechtěl setkávat s lovci, byli to stejně arogantní kreténi jako správce města, možná horší, ale vždy mohli být prostě na nože a nebavit se s nimi. Jejich vůdce by byl horší, to byl fakt, ale tak, když při nich nestáli bohové, mohla to zkusit alespoň štěstěna. "Stejně si nemyslím, že by se sem hlavní lovec hnal v blízké době znova, když tu byl tak nedávno. No a zbytek těch kreténů nějak zvládneme," řekla vlastně poněkud optimisticky, ale byla to spíš naděje, než cokoli jiného. Vždycky se mohl třeba rozmyslet a otočit nazpět, že něco zapomněl. "Ale tak ty sis stěžovat tuším před chvíli, že se mnou není zábava... No nebyla by to ale prdel, kdybychom se daly do boje se všemi lovci?" mrkla na něj se šibalským úsměvem, který nevěstil moc dobrého a nabodla na vidličku poslední kousek masa s bramborem. Rozhodně by takhle v klidu nebyla, kdyby na to přišlo, ale asi by necouvla, kdyby šlo do tuhého, ale o bláznovství nemusela mluvit nahlas, i když to bylo všem jasné.
Crane Ashenfall
Crane Ashenfall
Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 02. 12. 20
Age : 37
Location : Mairorn
https://otherkionrpg9.wixsite.com/otherkionrpg9/crane-ashenfall/

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

18/7/2021, 22:24

Nedalo by sa povedať, že by bol pirát naladený na rovnakej morálne vlne ako jeho kapitánka, no posledné roky sa mu až príliš ľahko darilo viezť sa s ňou na nej, hoci len na okraji. Na druhej strane bolo fajn ak mala Zidartha niekoho, kto jej z času na čas mohol pripomenúť, že hoc sa budú snažiť akokoľvek, všetkých na svete jednoducho zachrániť nebudú môcť.
”Moja reč, kapitánka,” zašomre a už aj rukou vyhľadá fľašku s rumom, aby mohol toto veľké múdro osláviť a spláchnuť jeho horkú pachuť dole hrdlom. ”Dovoľ mi na túto tvoju veľkú múdrosť podvihnúť ukradnutú fľašku rumu,” uškrnie sa a ako vraví, tak aj spraví. Toto bol presne ten jeho druh sarkastického humoru, ktorý bolo niekedy relatívne ťažké odlíšiť len od čistého sarkazmu, no Crane mal už na dnes dosť akýchkoľvek emočných prejavov. Jeho kapacita na dnešný deň sa jednoducho naplnila, a tak sa to všetko opäť vrátilo k starému dobrému rumu, a tým pádom sa celý kruh pekne-krásne uzavrel.
Jej pohľady poznal pridobre, no aj tak musel uznať, že stále fungujú, v prípade ak by ich skúšala na niekoho cudzieho. Nahlas by jej to samozrejme síce nepovedal, no bolo to tak. Koniec-koncov, byť v ich biznise milý, zlatý a chrumkavý sa naozaj nevypláca.
”Ak si myslíš, že by si to ešte zvládla…” mykne plecami odhodlaný hrať jej hru. Nie že by sa Zida bála zašpiniť si ruky, o to pokoj, no Craneove slová by sa dali tak trošku považovať za malú podpásovku z jeho strany. Predsa len, ich posádka teraz zachraňovala mágov a vozila ich do zasľúbenej zeme a Crane z toho nebol práve dvakrát nadšený. Na druhej strane im bol verný - ako kapitánke, tak aj posádke, a ak takto mala vyzerať ich najbližšia budúcnosť, budiž. Nič mu však nebránilo, aby si niekde na polceste z času nezahundral, všakže? Pred posádkou prísne dodržiaval Zidine rozkazy a za jej chrbtom by podobné slová ani necekol, no toto bolo iné. Z času na čas jej totiž musel pripomenúť nielen to, že niečo nie je úplne podľa jeho chuti, no zároveň dať aj na kapitánku pozor, aby si zachovala v sebe dostatok pirátskeho ducha. Dalo by sa povedať, že v nej ten plamienok rozdúchaval vždy keď mal pocit, že by mu niečo mohlo ubrať kyslík. Veľmi zvláštny spôsob ochrany, no presne taký bol Ashenfall.
”Kde vidíš šediny, písklátko?” zaškerí sa na ňu, nakoľko toto k jeho starostiam naozaj ešte nepatrilo. Ďalšia slovná formulácia, ktorú by si inak ako priamo do jej očí nedovolil. Iste na ňom bolo badať, že teplé jedlo a alkohol mu robia dobre a pomaličky ho dostávajú do pohody, pretože inak by z neho úsmev len tak ľahko nevypadol. Dokonca by ani nežartoval, božechráň.
”Dve ženské na palube sú viac než dosť,” pokrúti starý harcovník hlavou, čo by mohlo vyznieť pomerne drsne, no šlo len o čistú pragmatickosť v jeho mysli. Bez rozmyslu by cez palubu prehodil hocikoho kto by trvrdil, že Zida a Tasha nemajú u nich v rámci posádky čo robiť. ”Zober viac ženských na plavbu a môžeš vziať jed na to, že chlapi nebudú chcieť makať tak ako predtým a namiesto mozgu budú fakt myslieť len svojími vtákmi,” dodá jej ďalší veľmi praktický pohľad na vec. Nemyslel si, že by to bol dobrý nápad a nijak si servítku pred ústa ani nedával, keď sa to rozhodol Zide zdeliť. Bolo dobré deliť prácu od pôžitkov a podľa neho by to takto rozdelené malo zostať aj naďalej. Zase však do sveta nevypúšťal všetky svoje myšlienky, no so zatajovaním to nemalo nič spoločné. Poväčšine hovoril krátko a výstižné, taký už jednoducho bol.
Keď prešli o niečo dôležitejším veciam Crane bol rád, že s ním súhlasila aspoň čo sa zásob týkalo. Nejak totiž vedel, že s tým druhým čo mal na srdci už taká zhovievavá nebude. Na stav piateho mága prikývol, no ani jej frustrácia v hlase ho neodhradila od toho, čo sa jej chystal zdeliť ďalej.
”Ono by totiž nebolo príliš od veci z času na čas tam nejakú zásielku aj odniesť, v akomkoľvek už stave, a zbaviť sa tak prípadného upodozrievania či iných zbytočných problémov,” vyriekol pomerne dlhú a zmysluplnú vetu. Vedel že mal pravdu a vedel aj to, že by to fungovalo. Nevedel však, aká bude reakcia kapitánky. Naservíroval jej to pomerne šikovne a najmä postupne, čo u neho nebolo príliš bežné, no porekadlo starého psa novým kúskom nenaučíš v Craneovom prípade našťastie neplatilo. Aspoň teda nie v tomto smere.
”A párik drahých náušníc k tomu, nie?” uchechtne sa a radšej sa namiesto tých bláznivých rečí na chvíľu opäť zameria na jedlo pred sebou. Ešte aby mu to tak vychladlo… ”Na ženské, ktoré slintajú po neandertálcoch,” zvolá keď sa uškrnie nad jej provokačnou poznámkou a podvihne korbel hore, pri čom sa mu zaslúži drobná salva súhlasného pokriku od vedľajšieho stola, ktorý okupoval zvyšok ich posádky. To mu na tvári vyčarí ďalší spokojný úškrn a keď si korbeľ priloží k perám aby si odpil, pohľadom čaká na reakciu kapitánky. Otázka stávky nie je taktiež odveci a ktovie, Tashanu to možno konečne naučí nepridávať im biedu. ”S radosťou,” zotrvá v ešte dobrej nálade a príjme tak Zidinu výzvu. ”Nielen rýchle, ale aj ľahké prachy,” zaškerí sa na ňu, pretože pokiaľ išlo o hazard a stávky, tak dobrú ponuku nikdy neodmietol. Čo si budeme, aj keby šlo o zlú ponuku tak by ju prihral a snažil sa dokázať, že to predsa len dokáže nejako otočiť vo svoj prospech.
”Neprekvapilo by ma ak by ich tu bolo viac než dosť,” dodá ešte trochu namrzene, no potom sa jednoducho rozhodne na tú tému ďalej nerozprávať. Dnes nebol deň kedy by sa mal chuť niekomu zdeľovať s tým, že tu po Volturi behá jeho malá zelenooká kópia. Ten deň bol navyše v nedohľadne a pirát pochyboval o tom, že vôbec niekedy nadíde.
”Tomu arogantnému kreténovi by mal niekto rozbiť hubu,” zamračí sa, no tón kapitánkinho hlasu je jednoznačný. ”Ako myslíš,” dodá teda len a radšej sa rozhodne zapracovať na tom, čo má na tanieri, aj keď mu tam stále ostáva o čosi viac ako Zidarthe. Reči o lovcoch ho však prinútia nasledujúce sústo spláchnuť dole hrdlom o čosi rýchlejšie a neskrývajúc pozitívne prekvapenie na tvári sa spokojne pozrie na kapitánku. ”Ale, ale, ale, že by sme tie naleštené delá mali konečne k nejakému úžitku?” zazubí sa nad tou predstavou, nakoľko jeho predstava súboja sa odohrávala pekne na otvorenom mori. Dlho žiadnu poriadnu akciu nezažili, to bola síce pravda, no nič to nemenilo na tom, že mu hlavný lovec jednoducho smrdel. Podať sa však pár jeho biednych nochsledov by nemuselo byť vôbec zlé.
Sponsored content

Pláže moře Hey Empty Re: Pláže moře Hey

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru